S velkým očekáváním i napětím sledovali golfoví příznivci návrat krále, tedy Tigera Woodse, na golfovou scénu. Bývalý první hráč světa a vítěz čtrnácti majorů už stihl odehrát sedm turnajů a zdá se, že jeho dlouhodobé problémy se zraněnými zády, kvůli nimž musel podstoupit čtyři operace a mimo hru byl téměř dva roky, jsou minulostí.
Woods při svém návratu opět ukázal, jak velkým hráčem je. Ze sedmi startů sice jednou neprošel cutem, ale dvakrát útočil na vítězství a byť nakonec skončil dvakrát druhý, opět ukázalo mnohé ze své golfové geniality. Jeho návrat je pozoruhodný. Natolik, že by bylo docela snadné zapomenout na to, s jakými problémy se potýkal.
Možná už jen málokdo si uvědomuje, jak byl jeho stav vážný. Byly totiž okamžiky, kdy bez pomoci nebyl schopen ani vstát z postele.
„To nejhorší období trvalo asi tak čtyři až šest měsíců, kdy jsem musel i z postele vstávat s cizí pomocí. Sám jsem toho nebyl schopen,“ přiznal v nezvykle otevřené zpovědi s Marty Smithem z ESPN, v níž 42letý Američan popisoval jedny z nejčernějších okamžiků svého života – žití s permanentní bolestí, která ho omezovala natolik, že často nemohl ani chodit, nebo dokonce se zvednout ze židle, či postele.
„Bylo i několik dní, kdy jsem bez pomoci nebyl schopen pohybu, nebo jsem se nemohl ani postavit. Každý krok hrozilo, že upadnu, jindy jsem prostě musel zůstat v posteli,“ přiznal Woods.
Break over. Time to get back to work at Wells Fargo Championship and THE PLAYERS Championship. See you out there.
Zveřejnil(a) Tiger Woods dne Čtvrtek 26. dubna 2018
Úleva a radost z návratu
„Návrat ke golfu a znovu hrát, to jsem tehdy ve svých myšlenkách neměl ani v nejmenším. Tím zásadním a jediným, na co jsem myslel, bylo, zda ještě někdy budu žít bez bolesti. Jestli někdy budu aspoň normálně žít. Přesně to mi řídilo život,“ prozradil vítěz 70 turnajů PGA Tour.
Roky pochybností a bolesti vystřídala úleva a radost z návratu. I za maličkosti. Jako třeba vyzkoušet si golf se svým synem, nebo jen tak s přáteli. „To beru jako svoje obrovské vítězství. To, že jsem zase schopen si jít zahrát se svými kamarády. To mi moc chybělo,“ konstatoval.
„Bylo to těžké období. Nemohl jsem vzít svého syna a zahrát si s ním, protože jsem nebyl schopen udělat švih. Dokonce jsem nemohl ani jet na vozíku. Nemohl jsem chodit ani hrát. Často mi kamarádi volali: hele, pojď si s námi zahrát rychlou devítku… Jo, teď už můžu, ale čtyři předchozí roky to nešlo,“ popsal „bolestivé“ období své kariéry a i života.
„Hra, která je součástí mého života od raného dětství, mi zůstávala zapovězena. Nemohl jsem nic dělat. Bylo to frustrující. Bolelo to. Ale konečně jsem zase na druhé straně,“ prohlásil s úlevou Woods.
