Letošní zima má už hodně lyžařských hvězd – Marcela Hirschera, Mikaelu Schiffrinovou, Johannese Klaeba, Therese Johaugovu, Rjoju Kobajašiho… My vám ale představíme hvězdu trochu jinou – Trevora Kennisona. Trevor před pár dny vyhrál cenu Rider´s Choice Award během klání Kings and Queens of Corbets 2019, což není žádná světová lyžařská akce, ale přeci jen svoji váhu aspoň mezi znalci má. A Trevor není jen tak obyčejný lyžař.
Soutěž Kings and Queens of Corbets vymyslel před časem slavný snowboardista Travis Rice. Je to přehlídka těch nejlepších lyžařských a snowboardových akrobatických skoků do známé propasti Corbet´s Couloir v americkém zimním středisku Jackson Hole. Zatímco všichni soutěžící – více, či méně známí američtí freeskieři – metali i tentokrát z hrany Corbets salta a kozelce, jediný Trevor Kennison se prostě rozjel, rovně skočil do prázdna a pak bezpečně dopadl. Vtip je v tom, že nejel na lyžích ani na snowboardu, ale na monoski připevněné ke speciálnímu invalidnímu vozíku.
Trevor je už tři a půl roku upoután na vozík kvůli těžkému pádu při skoku na snowboardu v coloradském Vail Passu v roce 2015. “První na co jsem myslel, když jsem zjistil, že nemohou hýbat nohama, byli moji rodiče, sestra, přítelkyně a pak ten byt, který jsem právě dodělal, ale zjistil jsem, že nedokážu projet na vozíku dveřmi,“ řekl Trevor webu Buckrail. Hned po nehodě na Vail Pass Trevora napadlo, že jeho čas na sněhu pravděpodobně skončil. Je proto malý zázrak, že tři a půl roku poté si odnáší z Jackson Hole prestižní cenu.
Kennison, který pochází z Keane v New Hampshire, si tenkrát v onen sakra špatný den v horách v Coloradu užíval snowboardu se svými přáteli. Pak ale na jednom skoku špatně doskočil a při pádu uslyšel zlověstné prsknutí. Jeho kamarád se mu pokoušel pomoci vstát, ale Trevor jen hlesl: „Chlape, nemůžu se hýbat.” Ve dnech a týdnech, které následovaly, se Trevor dozvěděl, že si zlomil páteř tak nešťastně, že mohl dokonce zemřít. Nakonec ale zůstal “jen” paralyzován od pasu dolů.
Mladík se brzy utvrdil v tom, že mu úraz nezabrání, aby žil plnohodnotný život. Dřív si neuměl představit, že by někdy lyžoval. Byl to pravověrný snowboardista, který rád trávil čas na horách s kamarády. Sport vůbec miloval od dětství. Během dospívání byl výkonnostním plavcem a mimo jiné často zápasil ze zraněními ramen. To ho možná zachránilo. Zdravý atletický základ a houževnatost byly jedním z klíčů, proč Trevor v sobě našel takové odhodlání se vrátit.
Pomohla sestra Ashley a kamarád
Na úplném počátku ale nešlo všechno tak jednoduše, Trevor zprvu neměl zájem vrátit se někdy na sníh. Byla to jeho starší sestra Ashley a kamarád Thomas Caruso, kteří ho povzbuzovali, aby si rok po nehodě vyzkoušel lyžování na speciálně upravené monoski. V prosinci roku 2015 Ashley překvapila Trevora, když objednala den lyžování v Aspenu. “Nejdřív jsem byl dost vyděšený,” řekl Kennison. “Rozjede se ti to dost rychle a je opravdu těžké zatočit nebo zastavit. Po půl dni jsem chtěl už jen sedět u chaty s pivem. Byl jsem úplně hotový. ” Ale nebyl.
O měsíc a půl později Trevor odjel díky Craigově nemocnici do zimního střediska Crested Butte, kde se za podpory místního Adaptačního sportovního centra vrátil znovu na lyže – tedy na lyži. “Řekl jsem si, že za pět dní výcviku budu sjíždět černé sjezdovky. Zvládl jsem to za tři,” uvedl Kennison. Chytilo ho to. Začal cvičit v Adaptační výcvikové nadaci v Dallasu za podpory Roye Toscany z Nadace High Fives. Jejím posláním je podpora aktivních sportovců, kteří utrpěli zranění a pomoci jim v návratu ke sportu. Pomáhali Trevorovi trénoval, zesílit, aby se mohl vrátit dobře připraven na sníh.
Dnes Trevor Kennison žije a trénuje v Národním sportovním centru pro zdravotně postižené v coloradském Winter Parku. Rozhodl se stát extrémním lyžařem a jak mnozí viděli, na Corbet´s se mu to jako vůbec prvnímu hendikepovanému sportovci podařilo. “Můj příběh není příběhem naříkání,” řekla Kennison. “Není to snadné, ale mám pozitivní přístup. Lyžuji, protože se mi to líbí a protože chci ukázat světu, co jsme my (lidi s tělesným postižením) všeho schopni. Chci změnit lyžařský průmysl a posunout hranice extrémního lyžování. A dělám to. Jen s tím rozdílem, že u toho sedím.”
