O víkendu odstartuje v pořadí 54. ročník Světového poháru ve sjezdovém lyžování. Na ledovci Rettenbach v rakouském Söldenu se odehraje tradiční vstup do nové sezony „bílého cirkusu“, ovšem tentokráte se po letech už na závodních svazích nepředstaví Marcel Hirscher.
Oznámení tohoto fenomenálního sportovce ze závěru srpna o konci jeho závodnického působení na zasněžených svazích se stalo událostí číslo jedna na prahu nové sezony a jako takové se probíralo, probírá a ještě dlouho bude probírat ze všech možných úhlů pohledu. V mozaice názorů ohlížejících se za kariérou výjimečného sportovce pochopitelně nechybí superlativy, často je zmiňován výčet jeho největších úspěchů a individuálních ocenění a nechybí ani postřehy od jeho dnes již bývalých soupeřů či kolegů z rakouského mančaftu.
Na čem se komentáře expertů téměř identicky shodnou, je fakt, že Hirscherovým odchodem končí jedna éra ve vrcholovém mužském sjezdovém lyžování. Jaké budou kontury té nové a kdo má v nadcházejícím období největší potenciál usednout na uvolněný trůn krále Světového poháru?
Osm zim po sobě nabídl Světový pohár ten samý obrázek – marný boj Hirscherových konkurentů připravit ho o Velký křišťálový globus za celkové prvenství v hodnocení tohoto prestižního seriálu. Při vší úctě k naprosto jedinečným výkonům rakouské ikony to ale postupem času začal být pro lyžařského fanouška docela stereotyp a možná i dokonce nuda. Strojově přesný a dokonalý Hirscher sbíral v průběhu sezony v točivých disciplínách jedno vítězství za druhým, body na jeho kontě utěšeně rostly a po sérii lednových slalomů v Záhřebu, Adelbodenu, Wengenu, Kitzbühelu a Schladmingu už bylo většinou o titulu rozhodnuto.
K této dominanci samozřejmě významnou měrou přispěla skutečnost, že Marcel zůstal po celou tu dobu zdravotně v pořádku, až na zlomený kotník z léta 2017, ze kterého se ale dokázal rychle vykřesat a včas naskočit zpět do Světového poháru. Naopak zřejmě jeho největší vyzývatel po celá ta léta, Aksel Lund Svindal, musel opakovaně čelit velmi vážným zraněním. I díky jejich následkům se rozhodl na začátku letošního roku ukončit aktivní kariéru. Ostatně norské trio Svindal-Jansrud-Kristoffersen končilo ve výsledkové listině celkového pořadí SP často těsně za Hirscherem – Svindal byl druhý v letech 2013 a 2014, Jansruda potkal stejný osud v letech 2015 a 2017 a Kristoffersena v letech 2016 a 2018.
Norové mezi hlavními favority
Čtyřiatřicetiletý Jansrud a pětadvacetiletý Kristoffersen se pilně připravují na start nové sezony a nesporně patří mezi nejžhavější kandidáty na ukořistění svěťákového prvenství. Jansrud jezdí čtyři disciplíny (sjezd, super-G, obří slalom a alpskou kombinaci) a nejvíce mu jdou “klouzavky”, Kristoffersen je oproti tomu přeborníkem mezi slalomovými tyčemi, mezi nimiž dokázal v minulosti již nejednou porazit i Hirschera.
A co další favorité? Hodně se skloňuje jméno francouzského borce Alexise Pinturaulta, zdatného sjezdařského univerzála a excelentního kombinátora, který výrazně boduje ve všech disciplínách kromě sjezdu. Právě v něm a v super-G je specialistou Ital Dominik Paris – i ten není bez šance, že by za určitých okolností mohl reálně pomýšlet na triumf v celkovém pořadí Světového poháru.
Jen tak mimochodem, čekání francouzského a italského lyžování, tedy tradičních sjezdařských velmocí, na Velký křišťálový globus trvá již více jak dvě dekády (o zatím poslední radost v tomto směru se postarali Luc Alphand, resp. Alberto Tomba)…
Suma sumárum, mužské svěťákové zápolení by se mělo v nadcházející sezoně vyznačovat značnou vyrovnaností a rozhodovat by se třeba mohlo až v posledních kláních. Pro sjezdové lyžování by takovýto načrtnutý atraktivní scénář byl tou nejlepší možnou pozvánkou směrem k fanouškovské obci, zvláště když v kategorii žen se dá očekávat velká dominance Mikaely Shiffrinové. Američanka získala Velký křišťálový globus třikrát po sobě a tuto zimu bude útočit na čtvrtý titul v řadě.
Její bilance výher v jednotlivých závodech je unikátní a dechberoucí: za osm sezon už zaznamenala šedesát prvních míst, přičemž v minulém ročníku SP to bylo v jejím podání skvělých sedmnáct vítězství. Pokud bude Shiffrinová v nastaveném tempu pokračovat, může se jí podařit to, co již nestihl Hirscher, totiž překonat letitý rekord legendárního Ingemara Stenmarka v podobě 86 nejvyších stupínků v závodech Světového poháru. Budou-li se čtyřiadvacetileté závodnici ze zámoří vyhýbat zranění a vydrží jí motivace a chuť závodit, je tu velká naděje, že rekord padne. Při optimální konstelaci možná už v sezóně 2020/2021, ale to jsou v tuto chvíli zatím jen čiré spekulace.
