Nemají úplně nejlepší pověst a mnoho lidí z nich má až panickou hrůzu. Ve skutečnosti jsou ale žraloci velmi chytrá a pod vodou téměř okouzlující stvoření. Jejich dokonalé přizpůsobení prostředí, v němž žijí, je naprosto uchvacující. I proto mnoho potápěčů touží žraloka při ponoru potkat a pozorovat ho. Pokud respektujete určitá pravidla, nejde ani o nic nebezpečného. Když máte štěstí, některý z druhů žraloků potkáte skoro kdekoli. Ovšem pak je po světě několik míst, kam se potápěči sjíždějí právě kvůli pozorování žraloků. Na pár z nich vás vezmeme.
Pokud se vám při slově žralok jako první vybaví film Čelisti, asi snad raději dál nečtěte. Mohli byste se trochu poděsit. Anebo možná raději ano, na následujících řádcích vás zkusíme přesvědčit, že bát se žraloků je opravdu zbytečné a ve skutečnosti jde o naprosto úchvatná stvoření. Pokud totiž potkáte žraloka pod vodou jako potápěč, nejspíše se vám na pár sekund zatají dech. Nikoli strachem, ale údivem nad majestátností jeho pohybů. Pluje ve vodě téměř bez námahy, máte pocit, že se skoro nepohybuje. Vyzařuje z něj sebejistota. Ví moc dobře, že tady je králem on.
Aby ne, vždy první důkazy o výskytu žraloků se nacházejí v sedimentech starých asi čtyři sta milionů let. Jsou tedy přibližně dvakrát starší než dinosauři. Jenže na rozdíl od nich dokázali přežít až do dnešních dní. I proto patří k nejstarším zvířatům, která na naší planetě žijí. Za ty miliony let se dokázali téměř dokonale přizpůsobit prostředí, v němž žijí. Mnohdy je potkáte v poměrně silných proudech, kde trpělivě čekají, jakou potravu jim proud přinese. Pro potápěče je pohyb v proudu extrémně náročný a najednou vidíte žraloka, jak zde pluje téměř bez námahy. Nejde ho neobdivovat.
Útoky na člověka? Skutečné výjimky
Vědci dokázali popsat více než pět set druhů žraloků a v téhle obrovské různosti existují důkazy o tom, že pouhých pět druhů někdy napadlo člověka. Ale ani setkání s některým z nich nemusí a obvykle není fatální. Pro žádného z nich není člověk primárním cílem a naprostá většina útoků je naší vlastní chybou. Pokud už náhodou žralok na člověka útočí, jde obvykle o surfaře, případně plavce. Při pohledu z pod vodní hladiny totiž vypadají jako žralokova hlavní potrava ryby či tuleni. Pokud je tedy zrovna na lovu, může se stát, že zaútočí. Protože jde o vrcholové predátory, dokáží vycítit zraněnou krvácející oběť na velkou vzdálenost. Takže koupat se v místě výskytu žraloků s otevřenou krvácející ranou (či ženy v době menstruace) je velmi nerozumné.
A ještě na jednu situaci si dávejte pozor, v některých lokalitách průvodci žraloky pravidelně krmí, aby je mohli předvádět turistům. Tady je potápění se žraloky opravdu nebezpečné, protože žraloci jsou zde navyklí pravidelně dostávat potravu. Bylo by ale velikým omylem myslet si, že jde o zabijácká monstra útočící vždy okamžitě a za každé situace. Žraloci stejně jako většina dalších zvířat jí pouze, když má hlad. Loví jen proto, aby mohli jíst. Takže pokud je žralok sytý a není zrovna na lovu, můžete ho často vidět obklopeného hejnem ryb, které jsou za jiných okolností jeho potravou.
Stejně tak bude ignorovat potápěče. U něj obvykle docela dobře rozpozná, že nejde o kořist. Pod vodou jsou tyhle paryby (pozor, žralok není ryba) orientovány na maximální efektivity. I proto jsou útoky na potápěče extrémně vzácné, samozřejmě i takové případy existují, obvykle jsou způsobeny nerespektováním základních pravidel a prostředí. Jistou výjimkou je v tomto směru velký bílý žralok, který je už svými rozměry předurčen k tomu, aby si troufl na větší kusy, i na člověka. Ale i v tomhle případě platí, pokud je sytý, klidně se s ním můžete potápět i bez klece. Mimochodem i v případě tohoto žraloka, často považovaného za krvežíznivou bestii a neblaze proslulého filmem Čelisti, je popsáno pouhých tři sta třiatřicet útoků na celém světě po dobu vedení záznamů v roce 1923, a jen padesát až osmdesát skončilo smrtí člověka. V každém případě je ale potápění se žraloky pro naprostou většinu potápěčů skvělým zážitkem, na který nezapomenou celý život.
Kam vyrazit za žraloky?
- Bahamy
Tahle destinace nepřilákala jen Viktora Koženého, ale ročně sem zamíří miliony turistů z celého světa. Ostatně, tohle místo má nejspíše nějakou zvláštní přitažlivost už po dlouho dobu, právě tady totiž zakotvil v roce 1492 Kryštof Kolumbus při své první cestě do Ameriky. Objevil tak vlastně Salvador, jeden z ostrovů dnešního Bahamského společenství, jak zní oficiální název této země.
Bahamy leží v Karibském moři velmi blízko jižnímu pobřeží Floridy. I proto tvoří američtí turisté největší část návštěvníků. Současně je ale také tento stát součástí Britského společenství národů (Commonwealthu). Američtí turisté mají poměrně specifické požadavky. Pro nás to ale znamená, že dostat se letadlem sem je poměrně snadné a na ostrovech najdeme obrovské množství luxusních a dobře vybavených turistických resortů schopných nabídnout veškeré pohodlí. Nouze tu není ale ani o potápěčská centra, těch jsou zde nejspíše tisíce. Má to velmi dobrý důvod, moře v okolí Baham až k břehům Floridy je relativně mělké a prohřáté intenzivním karibským sluncem. Vyhřívat se sem plave také velké množství žraloků. Zde můžete pozorovat poměrně širokou škálu žraloků, jako jsou velcí kladivouni, tygří žraloci a karibští žraloci útesoví. Navíc díky písčitému dnu zde bývá naprosto excelentní viditelnost, což umožňuje snadné pozorování žraloků.
- Kokosový ostrov (Kostarika)
Kokosový ostrov (Isla del Coco) se nachází v Tichém oceánu, přibližně 550 km od pobřeží Kostariky, a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO pro své úchvatné přírodní krásy a jedinečnou biologickou rozmanitost. Proto sem míří především vědci a nadšenci pro poznávání přírodních krás. V posledních letech se zde ale rozvíjí také luxusní turistika, přijíždějící sem návštěvníci hledající klid, blízkost přírody, ale také pohodlí a komfort. Po příjezdu sem je totiž obklopí doslova přírodní ráj. Dostat se sem není ale tak úplně jednoduché, nelétají sem žádné komerční lety, a tak je nutné vyrazit lodí z Kostariky, což znamená několikadenní plavbu. Tady vás ale nejspíše napadne, že i cesta může být cíl. Výhledy na oceán jsou totiž opravdu skvělé.
Většinu plochy ostrova tvoří velmi hustý porost deštného pralesa s mnoha vodopády a ostrými hranami skal. Právě jedinečný ekosystém ostrova, který je domovem celé řady rostlin a živočichů, včetně endemických druhů, upoutal také komisaře UNESCO. Pro milovníky pěší turistiky je na ostrově mnoho stezek, které vedou k nádherným vyhlídkám a skrytým zátokám. Kombinace drsného terénu a bohaté biologické rozmanitosti činí z každé túry dobrodružství samo o sobě a poskytuje cestovatelům možnost prozkoumat nedotčenou přírody.
Velkou skupinou zdejších návštěvníků jsou také potápěči, okolní vody mají pověst jednoho z nejlepších míst pro potápění na světě. Právě tady je možné pod vodou potkat velké pelagické druhy, jako jsou žraloci kladivouni, manty, a dokonce i s občasným žralokem velrybím. Turistika na ostrově není zatím nijak zvlášť rozvinutá, ale najdete zde dostatečné množství dobře vybavených potápěčských základen, odkud si můžete objednat ponory s průvodcem.
- Fidži
Pokud ještě někde existuje ráj, bude to nejspíše kdesi v Tichomoří. Dostat se na Fidži z Česka znamená absolvovat dva dvanáctihodinové lety. Tahle skupina ostrovů se totiž nachází přesně na datové hranici a na několika místech zde si můžete vyzkoušet i cestování časem. Můžete se dostat z dneška do včerejška, nebo naopak (jde samozřejmě jen o hranice časových pásem GMT -12 a GMT +12). A to přiletíte teprve na hlavní ostrov, ten není turisticky nijak zvlášť zajímavý, je poměrně hodně hustě osídlený, ale zase dává možnost potkat se s místními. Nachází se na něm také několik zajímavých památek na původní obyvatele. Přesto ale většina návštěvníků okamžitě zamíří malým letadlem či lodí na některý z okolních ostrovů a ostrůvků. Těch jsou tu tisíce, byť většina není obydlená. Fidži je turistům otevřené, a tak zde najdete luxusní resorty s vlastní leteckou linkou, ale i řadu ubytování s bungalovy mnohem blíže přírodě.
Některé ostrovy si zachovaly ještě část původního pralesa a stále je zde možnost vidět obrovské množství exotických druhů zvířat, zejména ptáků. Utajený klenot se ale skrývá pod hladinou moře. O Fidži se říká, že je královstvím měkkých korálů. Tito živočichové žijí z proudů místních vod a jejich barvy jsou doslova pastelové, potápět se podél obrovských červených, žlutých či modrých ploch je opravdu neskutečný zážitek. Ovšem k vidění je tu ale také obrovské množství ryb, s nimiž se jinde nepotkáte nebo jen velmi výjimečně. Snad na každém ponoru potkáte nějakého toho žraloka útesového černocípého či bělocípého. Tyto menší žraloky můžete potkat také v Rudém moři či Indickém oceánu. Mnohdy je najdete odpočívající na dně, což je jedinečná šance pro podvodní fotografy. Pokud se totiž dokážete chovat tiše a klidně, pustí vás i hodně blízko. Fidži je ale především známé možností vidět velké žraloky býčí. Výjimečně je k vidění také žralok tygří a některé další druhy.
- Galapágy (Ekvádor)
Galapágy mají mnoho společného s Kokosovým ostrovem. Jen s tím rozdílem, že jsou od nejbližší osídlené pevniny ještě o kousek dále – ekvádorské pobřeží je vzdáleno téměř 1000 km. Také sem musíte výhradně lodí a absolvovat tak několikadenní plavbu po ne vždy úplně klidném oceánu. Počet lidí, kteří sem za rok vstoupí, je ale značně limitován, což samo o sobě dělá z návštěvy téhle destinace jedinečnou záležitost. Je to ale právě velká geografická odlehlost, která zde zajistila naprosto jedinečnou diverzitu druhů rostlin i zvířat. Ostatně právě ta údajně přivedla Charlese Darwina na teorii evoluce druhů. Dodnes tyto ostrovy, často označované jako „živé muzeum evoluce“, nabízejí cestovatelům jedinečnou příležitost pozorovat divokou přírodu, která se nevyskytuje nikde jinde na Zemi. Obří želvy, mořští leguáni a hraví lachtani jsou jen některé z ikonických druhů, které ostrovy obývají. Šnorchlování a potápění v křišťálově čistých vodách odhaluje živé korálové útesy plné pestrobarevných ryb, rejnoků, a dokonce i žraloků. Jedinečná geografie ostrovů, které vznikly sopečnou činností, přispívá k jejich dramatické kráse – od pustých lávových polí až po bujnou vysočinu.
Potápění na Galapágách se dá jen těžko srovnávat s ponory kdekoli jinde. Voda je zde průzračná a viditelnost obvykle velmi dobrá. Na své si tady přijdou fanoušci pozorování velkých želv, nespočtu rybích druhů, ale také žraloků. Poměrně často je zde k vidění obrovský žralok velrybí, majestátní býložravý obr, ale i mnohem nebezpečnější kladivoun, vyskytující se často ve velkých hejnech. Ale pozor, potápění na Galapágách je potápění na otevřeném moři. Často se zde vyskytují velmi silné podmořské proudy, proto je to lokalita vhodná jen pro velmi zkušené potápěče.
- Palau
U nás nepříliš známý ostrov ležící jižně od mnohem proslulejších Filipín bývá pravidelně řazen mezi nejlepší potápěčské lokality světa. Vody jihovýchodní Asie jsou totiž tradičně bohaté na mnoho druhů ryb. Velmi populární je tato potápěčská lokalita zejména pro návštěvníky z Japonska, které je vzdáleno pouhé čtyři hodiny letu. Proto sem japonští turisté vyrážejí často i jen na prodloužený víkend a proto je mnoho místních hotelů i potápěčských center orientováno právě na ně a služby přizpůsobené jejich požadavkům. To Evropanům nemusí vždy vyhovovat. Zajímavostí je, že na ostrově existuje jen zanedbatelná produkce potravin, vše se sem musí dovážet loďmi, nejčastěji z USA. Až do roku 1994 totiž bylo Palau poručenským územím OSN pod správou Spojených států. V roce 1994 byla – po nátlaku a slibech podpory od USA – vyhlášena samostatná Republika Palau.
Na rozdíl od tropických rájů zůstává na Palau již přírody nad vodou spíše málo, jde o poměrně urbanizovanou a hustě osídlenou oblast. Ovšem oč chudší jen na povrchu, o to úchvatnější je pod vodou. Nacházíme se v Oceánii, a tak je zde k vidění téměř nekonečné množství druhů ryb. Potápěči sem ale míří především za žraloky. Ze zhruba pěti set existujících druhů jich ve vodách Palau údajně žijí přibližně tři stovky. Velmi často jsou zde k vidění útesoví žraloci, ať již bělocípí, černocípí, nebo šedí. Pozorovat se tu dají ale i velké druhy, zejména žralok tygří, bůvolí a také kladivouni. Na několika lokalitách je k vidění klidně i několik desítek žraloků v jeden moment, potápěč má tak skutečně jedinečnou šanci sledovat jejich chování v přirozením prostředí. A abychom nezapomněli, poměrně snadno se zde dají najít také manty obrovské, které si svou elegancí se žraloky rozhodně nezadají.
Těchto pět míst rozhodně není výčtem všech „žraločích“ lokalit. S běžnějšími druhy žraloků se lze potkat pravidelně například při potápění na oblíbených Maledivách. I v tomto případě jde o ostrovy v otevřeném oceánu, takže při troše štěstí sem během vašich ponorů „zabloudí“ i větší druhy těchto paryb a ve správném období roku i žraloci velrybí, jsou tu ale také k vidění manty, množství želv a zajímavé druhy. Neskutečnou perlou pro potápěče, ale i fanoušky skutečného luxusu je pak Tahiti, které patří do Francouzské Polynésie. Kromě krásných měkkých korálů jsou tu k vidění černoploutví a citronoví žraloci. Teplé, čisté vody a nádherné korálové zahrady zvyšují atraktivitu této destinace.
Pokud se vrátíme zpět do Karibiku, můžeme samozřejmě navštívit Islamoradu na Florida Keys v USA. Tady si můžete užít potápění v americkém stylu a řada místních potápěčských center nabízí dokonce specializované výlety za žraloky. Druhy jsou tu podobné jako na Bahamách, zde je navíc poměrně často k vidění žralok bůvolí, který pod vodou opravdu vzbuzuje respekt. Také ve vodách nedaleké Kuby se žraloci vyskytují poměrně hodně, bohužel potápění s nimi je zde o něco nebezpečnější. V řadě lokalit jsou totiž krmeni z turistických lodí, což může být pro potápěče rizikem. Ale abychom nekončili negativně, za zmínku stojí určitě také ostrovy Socorro v Mexiku. Ty jsou známé velkými pelagickými druhy, včetně různých žraloků, jako jsou žraloci stříbrní a kladivouni. Odlehlost tohoto místa zajišťuje vynikající příležitosti pro pozorování těchto žraloků.
Kam za velkým bílým
Velcí bílí žraloci jsou prostě králi moří, ať chceme, nebo ne. Vždyť dorůstají délky kolem pěti metrů i více, což je velikost luxusního osobního automobilu, a dožívají se až sedmdesáti let. Při útoku dokáží vyvinout rychlost přes 50 km/h a jsou to jedni z nejzuřivějších lovců oceánů. Ale ani oni neútočí obvykle bez důvodu a například americký režisér a producent českého původu Steve Loveček Lichtag s nimi pod vodou strávil desítky hodin a dokázal pořídit jejich úžasné záběry. Běžní potápěči se ale obvykle na lokalitách s jejich výskytem potápějí v bezpečnostní kleci. Ta je několik metrů pod hladinou pevně připevněna k mateřské lodi. Výhodou je, že potápěč je během ponoru nejen v bezpečí před případným útokem žraloka, ale současně i před nástrahami potápění v odlehlých oblastech otevřeného oceánu. Proto si na takový ponor mohou troufnout i začátečníci. Nenechte se ovšem zmást záběry se zuřivými útoky žraloků na klec. Ty jsou obvykle způsobeny tím, že méně seriózní potápěčská centra rozhazují kolem klece potravu, aby „platícím zákazníkům“ zajistila co největší počet žraloků. Není to ale ani etické, ani přirozené. Kam tedy za velkým bílým vyrazit?
Potápění s velkými bílými žraloky je zvláštní zážitek určený pro odvážné potápěče. Existuje několik míst na světě, kde můžete bezpečně pozorovat tyto fascinující predátory.
Gansbaai, Jihoafrická republika
Do Jihoafrické republiky míří turisté spíše za pozorováním divokých zvířat v přírodních rezervacích. Současně může ale nabídnout také velké množství lokalit pro potápěče. Gansbaai, ležící podél drsného jihoafrického pobřeží, je proslulý svými výjimečnými potápěčskými možnostmi a někdy je označován za potápěčský ráj. Nejznámější zdejší lokalitou je proslulá Školní zátoka. Tento pozoruhodný podvodní svět je útočištěm pro potápěče, kteří hledají setkání s některými z nejzajímavějších mořských druhů. Opravdovou proslulost tomuto místu ale zajišťuje tak zvaná „Žraločí ulička“, místo, kde jsou velmi často k viděné žraloci velcí bílí. Jejich sezóna je tu od května do září, kdy je sem přilákají migrující tuleni. Vodní prostředí bohaté na živiny přitahuje nejen tyto vrcholové predátory, ale také hravé lachtany, kteří jsou hlavním zdrojem potravy pro žraloky. Kromě bílých žraloků mohou potápěči prozkoumávat živé lesy chaluh, plné mořského života. Nedaleké útesy hostí druhy, jako je žralok plachý, a množství druhů rejnoků.
Neptunovy ostrovy (Austrálie)
Další geograficky odlehlou destinací přitahující pozornost potápěčů celého světa jsou Neptunovy ostrovy, nacházející se u pobřeží jižní Austrálie. Potápět se tady znamená strávit minimálně tři až čtyři dny na lodi. Na pobřeží se nachází velké množství potápěčských center, která zajistí kompletní program od nalodění, ponorů až po návrat. Dny na lodi ale rozhodně stojí za to, podvodní ekosystém tohoto místa je totiž jedinečný. Ovšem nemalá část potápěčů sem míří jen za jediným cílem – blízkým setkáním s velkým bílým! Ten se v těchto vodách vyskytuje zejména během teplejších měsíců (naše zima).
Vody okolo Neptunových ostrovů jsou bohaté na živiny, což přitahuje rozmanité mořské životy. Potápěči mohou prozkoumávat živé lesy chaluh a skalnaté útesy, kde žijí australští lachtani, hraví delfíni a různé druhy ryb, včetně chňápalů anebo červených morwongů. Ostrovy jsou také známé sezónními návštěvami majestátních mant a občasnými žraloky velrybími.
Ostrov Guadalupe (Mexiko)
Mexické ostrovy Guadalupe do povědomí světové potápěčské veřejnosti teprve vstupují. Bylo by ale hříchem, aby se záhy nestaly jednou z nejvyhledávanějších potápěčských destinací vůbec. Pobřeží Baja California v Mexiku, kde tyto ostrovy leží, je totiž známé svými čistými vodami a bohatou mořskou biodiverzitou. Potápění kolem Guadalupe se vyznačuje spektakulární viditelností, která často přesahuje 30 m, což umožňuje potápěčům plně ocenit úchvatné podvodní scenérie. Ostrovy jsou domovem různých mořských druhů, včetně hravých lachtanů, pestrých hejn ryb a občasného spatření obrovských velryb modrých během migračních sezón.
Jednou z vrcholných aktivit je potápění se žraloky velkými bílými, potápěči chránění v klecích mají jedinečnou příležitost pozorovat tyto vrcholové predátory v jejich přirozeném prostředí. Zážitek je jak vzrušující, tak poučný a ukazuje důležitost ochrany žraloků. S dechberoucími scenériemi a výjimečným mořským životem jsou ostrovy Guadalupe nezapomenutelnou potápěčskou destinací.
St. Croix (Americké Panenské ostrovy)
Fanoušci velkého bílého žraloka nepřijdou zkrátka ani v Karibiku. Stačí zamířit na největší z amerických Panenských ostrovů St. Croix. Jeho velkým trumfem je nejen průzračná voda se skvělou viditelností, ale také obrovská rozmanitost potápěčských lokalit. Díky tomu si zde přijdou na své nejen zkušení potápěči, ale také úplní začátečníci. Ti zde najdou chráněné lokality s minimem proudů a potenciálně problematických míst a mohou si v klidu užívat živé podvodní krajiny a rozmanitý mořský život.
Mezi významné potápěčské lokality patří ikonický Národní památkový okruh Buck Island, kde potápěči mohou prozkoumávat úžasné korálové útesy plné barevných ryb, mořských želv a občasných žraloků holubích. Místo je proslulé podvodní stezkou, která nabízí jedinečnou příležitost dozvědět se více o mořském ekosystému při potápění. Dalším populárním místem je pak Frederiksted Pier, poskytují přístup k bohaté biodiverzitě, včetně mořských koníků, chobotnic a různých druhů korálů. Noční potápění zde je obzvlášť okouzlující, neboť odhaluje jiný svět, když se probouzejí noční tvorové. A co je důležité, v některých měsících roku přes tuto oblast migrují také velcí bílí žraloci, takže v tomto období se zde vyskytují v poměrně hojném počtu.
Farallonovy ostrovy (Kalifornie, USA)
Severně od mexického pobřeží plynule navazuje pobřeží kalifornské. Farallonovy ostrovy najdeme asi 50 km od pobřeží San Francisca v Kalifornii. Tohle místo zatím nezískalo proslulost destinací na Floridě a Tichý oceán je samozřejmě jiný než Karibské moře. Voda je zde o něco chladnější a místní krása působí někdy tak trochu drsně. Jde ale o oblast poměrně dobře zachovalou s velkými ekosystémy plnými života. Ostrovy jsou totiž chráněny jako součást Národního mořského svatyně Greater Farallones.
Potápění kolem Farallonů odhaluje působivou škálu druhů, včetně lachtanů kalifornských, tuleňů přístavních a různých druhů žraloků. Králem je tady velký bílý, který těmito vodami migruje. Vody jsou také domovem živých lesů chaluh, kde mohou potápěči narazit na barevné nanožábré, okoutníka, a dokonce tu občas můžeme potkat Mola Mola, tedy měsíčníka svítivého.
=====
Jan Lodl
