Jak pokračuje plán České golfové federace za zelenější golf? Podle prezidenta České golfové federace (ČGF) Vratislava Jandy se tuzemský golf nachází na rozcestí. „Série LIV Golf přináší nové prvky a my musíme zvážit, jakým směrem se má golf do budoucna vydat,“ říká s tím, že již moc času není.
V srpnu to budou dva roky, co se Vratislav Janda postavil do čela České golfové federace. Již ve svém kandidátském projevu mluvil o tom, že je potřeba, aby se golf stal zase zelenějším sportem. Proto ČGF pod jeho vedením začala pracovat na plánu vytvořit seznam dotačních titulů, které by mohly golfovým hřištím zpřístupnit evropskou či státní podporu pro změny, které omezí ekologické dopady provozu hřišť – ať již jsou to dotace na nové technologie, obnovitelné zdroje energie, zadržování vody v krajině nebo omezení hnojiv a pesticidů. „Nemůžeme hřištím nařizovat, co mají dělat. Jsou to soukromé subjekty,“ připomíná Vratislav Janda a dodává: „Současně ale jejich zájmem je snižovat náklady, aby zvýšili ekonomiku provozu. A právě tyhle věci jim mohou výrazně pomoci.“
Loni se začala Česká golfová federace v jednáních, která měla golfovým hřištím umožnit přístup k dotacím směřujícím k podpoře ekologického přístupu k údržbě hřišť. Mluvil jste o tom, že golf má být zase zeleným sportem. Kam se tento záměr podařilo posunout?
Abychom si rozuměli, tyto dotační programy nevypisujeme my, jako Česká golfová federace, ale veřejná správa. Dotační tituly jsou vyhlašovány na několika úrovních, od Evropské unie, přes Českou republiku jako takovou, až po některé kraje. To znamená, že my nemůžeme přímo ovlivnit, kam budou dotace směřovat. Snažili jsme se ale, aby dotace, ať již vypisované na jakékoli úrovni, zahrnovaly i oblasti důležité pro majitele golfových hřišť. Tedy zejména o hospodaření s vodou, snižování nákladů na energie, udržování krajiny a samozřejmě technologie a techniku. Musím říct, že v některých případech se nám skutečně povedlo dohodnout rozšíření nebo úpravy připravovaných programů tak, aby na ně golfová hřiště mohla dosáhnout.
Jak to pokračuje?
Současně jsme se spojili s agenturou, která se na problematiku dotací zaměřuje, a společně s ní jsme připravili seznam dotačních titulů, na které mohou hřiště dosáhnout. Tento seznam je rozčleněn podle jednotlivých poskytovatelů dotací. Velkou část programů spravuje samozřejmě ministerstvo životního prostředí, ale za část odpovídá i ministerstvo zemědělství (například hospodaření s hnojivy) a jsou zde zahrnuty i krajské dotace pro spolky a tak dále. Tenhle seznam je vlastně jakési menu a jeho součástí je i návod, jak postupovat pro získání dotace. Velkým pomocníkem v tomto směru může být právě námi vybraná agentura, se kterou jsme se dohodli, že provede jednotlivé žadatele celým procesem. To znamená, že jim pomůže vyřídit projekt, zvládnout s ním související administrativu, ale pak také vyúčtování a tak dále. Současně poskytne agentura golfovým hřištím také slevu ze své provize. Jak to bude dál, už není úplně v našich rukou. My jsme se snažili hřištím cestu k dotacím co nejvíce usnadnit. Jestli je ale využijí, je zcela na nich. Jsou to soukromé subjekty.
Pokud vám tedy rozumím správně, v tuto chvíli už mají golfová hřiště k dispozici seznam dotačních titulů, pro které by teoreticky mohla připravit své projekty?
Ano, přesně k tomu jsme směřovali. V tuhle chvíli máme k dispozici strukturovaný seznam, jak už o tom byla řeč. Teď je na majitelích hřišť, jestli tuhle šanci využijí. My jsme se jim to snažili maximálně usnadnit. S trochou nadsázky teď vlastně jediné, co musí, je zajít za agenturou. Ta už je celým procesem provede. Ono to není pro všechny úplně snadné. Je jasné, že velká hřiště na tuto problematiku mají své specialisty nebo týmy, a mnohdy si s tím dokáží poradit sami. Pak tu ale máme hřiště, kde majitel většinu dne tráví na sekačce nebo s jiným strojem a administrativu pak dohání večer. Pak se mu možná bude nějaká pomoc a podpora hodit, protože sám na to rozhodně nemá ani čas, ani kapacitu. Proto jsme se snažili udělat celý proces uživatelsky co nejsnadnější a nejpříjemnější.
A jaké je přijetí?
Přiznám se, že zatím jsem zpětnou vazbu nezjišťoval. Navíc golfová hřiště nejsou členy České golfové federace. Těmi jsou kluby. S Asociací golfových hřišť (AGH) sice intenzivně spolupracujeme, ale pořád je to jedno ze sdružení. Pro nás bylo důležité jim tuto možnost nabídnout, jsou to ale soukromé subjekty a já jim těžko mohu něco nařizovat. Na druhou stranu, když se nad tím zamyslíte, procházíme poměrně složitým obdobím, ceny energií poměrně prudce vystoupaly, zvyšují se i další náklady. Takže pro řadu hřišť bude téměř existenční nutností hledat nějaké provozní úspory. Takže já být dnes majitelem hřiště, velmi intenzivně se zajímám o to, jak mohu nějakou energii ušetřit, ať již stavbou bioplynové elektrárny, instalací solárních panelů nebo jinak, stejně tak se budu snažit zlepšit vodní management nebo třeba snížit spotřebu stále dražších hnojiv.
Téma udržování vody v krajině je dnes velmi důležité. Přitom golfová hřiště jí potřebují poměrně dost.
To není specificky jen problém golfu, proto jsme se propojili i s dalšími „zelenými“ sporty od fotbalu až třeba po baseball. Jsme přesvědčeni, že by se měl zásadně změnit přístup českého státu k hospodaření s vodou tak, aby bylo výhodné vodu v krajině zadržovat. Protože přece nikdo nestojí o to, aby voda, která naprší, rovnou odtekla do Labe a pak do moře. Jsem přesvědčen, že tady by měl stát výrazně zvýhodnit vodu, která se v krajině udrží. Třeba vstřícnějším přístupem k účtování jejího odběru.
Pokud si pamatuji, byl jste to právě vy, kdo, po vašem zvolení prezidentem České golfové federace, výrazně přispěl k obnovení spolupráce s Asociací golfových hřišť. Jak se toto partnerství vyvíjí?
Za sebe mám pocit, že jsme udělali první kroky správným směrem. Nicméně, nemohu mluvit za celou ČGF, jsem jen jedním z členů výboru. Takže zatím je to takové vzájemné oťukávání. Musím ale uznat, že AGH udělala na své straně opravdu hodně práce, rozšířila svou členskou základnu a zapojila se i do práce mezinárodních struktur. Zrovna před pár dny jsem se na konferenci R&A setkal s evropským prezidentem asociace golfových hřišť a ten mi říkal, že má z přistoupení českých kolegů velkou radost. Jsem přesvědčen, že majitelé hřišť mají vlastně stejný cíl jako ČGF, tedy přispět k rozvoji českého golfu. A v tom bychom měli úzce spolupracovat.
Mluvili jsme o tom, že se nacházíme v ekonomicky velmi obtížném období. Nárůsty cen vstupů, vysoká inflace a tak dále. Jak to dopadá na český golf?
Nemá smysl si zastírat, že se nás to týká všech. V běžném životě i na golfu. Provozování hřiště je pořád především byznys. Takže tyhle změny na něj dopadají jako na jakýkoli jiný subjekt. Samozřejmě většina provozovatelů bude muset hledat především vnitřní a provozní úspory. Tady by mohly pomoci technologické inovace, a právě dotační tituly, jejichž seznam jsme připravili. Nejsem ale provozovatelem žádného hřiště, takže tady nemohu dát úplně přesnou odpověď. Ale je zřejmé, že tak jako pro všechny, i pro provozovatele hřišť to nebude úplně snadné.
Sice neprovozujete hřiště, ale jako golfista na ně jezdíte. Můžeme očekávat výrazný nárůst cen?
Budeme muset asi trochu kousnout do kyselého jablka. Je zřejmé, že ceny stoupají. To víme všichni. První, kam se nejspíše majitelé hřišť budou dívat, jsou úspory. Současně je ale pravděpodobné, že to nebude stačit. Ceny nejspíše porostou, ovšem asi bych nepoužil slovo „výrazně“. Když si uvědomíme, že inflace je kolem patnácti procent, tak určitě není prostor, aby se ceny zvedly o celou inflaci. Takže očekávám růst někde mezi třemi a čtyřmi procenty, což bych jako výrazný nárůst neoznačil.
Když hrajete na různých hřištích u nás, vnímáte, že se mění?
Všímám si, že se hřiště mění. Majitelé golfových areálů jsou obvykle vzdělaní a sebevědomí lidé, kteří o svém byznysu přemýšlejí. Protože, jak už jsem říkal, je to především byznys. Takže si uvědomují, že zvyšování cen je vlastně bariérou k tomu, aby lidé jejich hřiště využívali. Proto hledají nejprve úspory, snaží se dosáhnout větší efektivity provozu. Ale úplně tím růst nákladů asi nemohou pokrýt. Byznys je vždycky nakonec o tom má dáti/dal, jestli máme na konci červená nebo černá čísla. Jakým způsobem k tomu přistoupí, je jejich rozhodnutí.
Ale asi bychom si měli říct na rovinu, že zájmem nás golfistů je, aby skončili v černých číslech. Protože jinak nebudeme mít kde hrát.
To je naprostá pravda a tohle je i moje filozofie a důvod, proč jsem věnoval tolik úsilí spolupráci s AGH. Golf je mezi sportovními svazy v poměrně unikátním postavení. Jako jeden z mála sportů hraje výhradně na soukromé infrastruktuře. Podobně je na tom myslím jen lukostřelba. Například hokej je v úplně jiném postavení a jestli se nepletu, pouze dva kluby hrají na stadionech vlastněných soukromými subjekty, ve všech ostatních případech jsou to stadiony ve veřejném vlastnictví. To se může na první pohled zdát jako nevýhoda. Já to ale tak úplně nevnímám. Protože jakmile roste tlak na státní rozpočet, pak úplně každá vláda na světě začne hledat úspory, a ty první jsou samozřejmě ve zbytných věcech, jako je kultura a sport. Když vidíme obrovské rozpočtové schodky, se kterými se potýká česká vláda, musíme počítat s tím, že přijdou i nějaká omezení. To znamená, že veřejné zdroje budou postupně vysychat. Pak možná bude skutečnost, že všechna hřiště jsou v soukromých rukou, výhoda. Protože pokud jste třeba basketbalový klub, který hraje v městské hale, a město vám najednou sníží dotace nebo zvýší nájem haly, pak s tím nemáte šanci nic udělat.
Mluvil jste o své účasti na konferenci R&A, jste aktivní i v Evropské golfové federaci (EGA). Když se ještě na chvíli vrátíme k tematice zeleného golfu, jaký posun vidíte v tomto směru v Evropě?
Určitý posun tu určitě je, podobně jako u nás. I když se přiznávám, že jsem očekával, že bude trochu výraznější. Samozřejmě jsou tu země, kde se udržitelnost již stala v podstatě standardem, což platí zejména o Skandinávii či Nizozemí. Ti mají před námi určitý náskok. Kolegové ve Španělsku jsou zase hodně zaměřeni na vodní management, z pochopitelných důvodů. Současně jsou ale i země, které jsou za námi, takže bych neřekl, že nějak zaostáváme. Aktuálně ale řešíme jeden – z našeho pohledu velmi závažný – problém, který souvisí s evropským plánem zvaným Green Deal. Jeho součástí je plán na výrazné omezení či zakázání používání pesticidů. Týká se to samozřejmě především zemědělství a má to nějaký smysl, protože třeba v Nizozemí se na hektar zemědělské plochy spotřebuje asi patnáctkrát více pesticidů než v Rumunsku. Problém je ale v tom, že v tomto plánu jsou vymezena území, kde bude platit úplný zákaz používání pesticidů. A tato území jsou definována poměrně široce, kromě národních parků a oblastí zahrnutých do soustavy Natura 2000 sem byla tak trochu vpašována i sportoviště a městské parky.
To znamená, že hrozí úplný zákaz používání pesticidů na sportovištích?
Přesně tak, vůbec to nedává smysl. A tady se musím pochlubit, že Česká golfová federace sehrála nesmírně pozitivní roli. My jsme totiž toto ustanovení v připravovaném nařízení jako první objevili a upozornili na to EGA. Díky tomu se začalo včas jednat. Vzhledem k tomu, kolik pesticidy a fungicidy stojí, nebude je žádný majitel hřiště používat ve větším množství, než je nezbytně nutné. Skoro bych řekl, že je dávkuje stříkačkou. Ve srovnání se zemědělci je to naprosto zanedbatelné množství, takže i dopad na životní prostředí je minimální. Proto jsme se okamžitě spojili s dalšími zelenými sporty a úzce spolupracujeme s Fotbalovou asociací České republiky. Prostřednictvím Evropské golfové asociace jednáme i s UEFA a snažíme se o změnu této směrnice. Jsme velmi aktivní, jednáme s českou vládou, konkrétně s ministerstvem zemědělství, ale i s Evropským parlamentem a Komisí.
Nyní tedy probíhají jednání na úrovni Evropského parlamentu?
Už se nám podařilo dosáhnout toho, že v zemědělském výboru byl načten pozměňovací návrh, který sportoviště z textu připravované směrnice vyjímá. Musím se trochu pochlubit, že i na úrovni EGA kolegové hodně oceňují naše znalosti evropských procesů a možností, jak do tvorby legislativy vstoupit. Je naprosto jasné, že jde politicky o poměrně citlivou věc. Asi jen těžko dnes může nějaký politik vystoupit s tím, že bojuje za používání pesticidů. Přitom je ale zřejmé, jak už jsem říkal, že množství používané na sportovištích je z hlediska dopadu na životní prostředí zcela marginální. Zatím ještě nejsme u cíle, ale jsem opatrně optimistický. A jsem přesvědčen, že bez České golfové federace bychom tohle ustanovení neobjevili včas.
Říkáte, že nikdo si nedovolí obhajovat používání pesticidů. Vy bojujete za možnost jejich omezeného využívání na sportovištích, ale současně vytváříte podmínky proto, aby se mohli majitelé golfových hřišť chovat zeleněji. A vlastně postupně i spotřebu pesticidů snižovat.
Přesně tak to je, ono srovnávat využívání pesticidů v zemědělství a ve sportovních areálech je asi jako srovnávat Ferrari s Trabantem. To je úplně jiná dimenze. Ostatně, podívejte se na to, jaká je situace na trhu s hnojivy a výrobou těchto látek. Část evropských chemiček nevyrábí a ceny rostou velmi rychle. Čili už tohle samo o sobě bude motivovat majitele golfových hřišť spotřebu pesticidů omezovat. Prostě si dvakrát rozmyslí, jestli je použít, nebo ne kvůli jejich ceně. Takže bych řekl, že já ani tak neobhajuji používání pesticidů, ale spíše obhajuji zachování zdravého rozumu.
Když se ohlédnete za setkáním organizace R&A, co nového je ve světovém golfu? A jaký vliv to bude mít na ten český?
Golf je poměrně konzervativní sport a speciálně R&A je velmi konzervativní organizace. Trvalo nám dvacet let, než jsme se dohodli, že nebudeme muset vyndávat praporek z jamky při puttování a skoro stejnou dobu také trvaly debaty o tom, že bude hrát ten, kdo je k ráně připraven, tedy o ready golfu. A za téhle situace pro mě bylo velkým překvapením, jak pružně dokáže R&A reagovat na dění kolem vzniku série LIV Golf, protože to je vlastně velmi čerstvá záležitost. A přestože na celém setkání, až do samotného závěru, jméno LIV Golf nezaznělo, bylo velmi patrné, že o tom, co vznik téhle túry znamená, opravdu intenzivně přemýšlejí. Navštívil jsem několik velmi zajímavých panelů, které se věnovaly novým technologiím, změnám formátu hry nebo zvýšení dynamiky. Byl jsem opravdu příjemně překvapen, jak intenzivně se R&A zabývá tím, co LIV Golf přinesl a jak to může ovlivnit celý golf. Jakým směrem ho to může posunout. Je patrné, že na to ještě ani organizace jako taková, ani jednotliví lidé v ní nemají úplně jasný názor. Ale rozhodně ví, že je to fenomén, kterým se musíme zabývat.
Když jste zmínil LIV Golf, jaký dojem na vás dělá?
Musím říct, že ani já nemám ještě úplně ustálený názor. Nejsem úplně nadšen z toho, že hráči jsou v šortkách, po turnaji je velký koncert a obecně ta atmosféra je na mně trochu moc bouřlivá. Ale na druhou stranu, pokud je to cesta, jak ke golfu přitáhnout více lidí, proč ne? Třeba to může fungovat a nastupující generace již potřebuje trochu jiné pojetí. Měli bychom stát o to, aby golf zůstal atraktivní pro mladé. Svět se mění a golf se musí proměnit také. Mnoho firem dnes vydělává obrovské peníze na formátu chip and put. A pokud si statisíce hráčů po tom koncertu vyzkouší chipování a puttování a potom třeba začnou s golfem jako takovým, pak je to asi správně. Přesně na tohle jsem se zeptal šéfa R&A Martina Slumberse na závěr. Právě já jsem první vyslovil jméno LIV Golf. A on se začal trochu smát. Říkal, že tuhle otázku čekal už dva dny. Jeho první reakce byla: „Máte číslo na našeho právníka?“ Ale to byla samozřejmě nadsázka. Potom se zamyslel a řekl, že podle jeho názoru je golf golfem proto, že má nějaká pravidla, stojí na určitých principech a hodnotách. A pokud jedinou hodnotou učiníme peníze, pak to asi není úplně správně a vlastně tím ohrožujeme samotnou podstatu téhle hry.
Jak to vnímáte vy?
Tahle odpověď je hodně blízko tomu, jak to cítím i já. Pokud se stanou peníze středobodem všeho, pak – aspoň z mého pohledu – něco není v pořádku. I světová golfová veřejnost je trochu rozpolcená, kdybychom se zeptali například asijských golfových federací, bude jejich pohled možná trochu jiný. Protože do asijského golfu přitéká právě od LIV Golf hodně prostředků. Současně ale musím říct, že právě původ těchto peněz je pro mě trochu problematický, rozblikává moji vnitřní varovnou kontrolku. Saudskoarabský režim totiž, přes všechny změny, které tam nyní probíhají, nelze považovat za demokratický či aspoň otevřený a svobodný. A to je, myslím, trochu problém. Mluvili jsme o hodnotách, na kterých stojí golf. Já sem počítám i svobodu a respekt k lidským právům, což pro Saudskou Arábii asi neplatí. Nakonec, peníze z ropy mohou dojít, a třeba tím skončí i tenhle projekt, kdo ví. Já jsem profesí právník a také byznysmen. A přiznám se, že mi tenhle projekt z obchodního hlediska nedává moc smysl, investice takové sumy peněz bez zřejmého plánu, jak je zase vydělat, je prostě zvláštní. Dokonce ani, pokud vím, ještě neprodávají televizní práva. Vše je teprve na začátku, LIV Golf se naplno rozběhl až letos. Hodně věcí se může časem proměnit.
Je něco, čím by mohla LIV Golf inspirovat?
Určitě je, a i když je R&A velmi tradiční a respektovaná instituce, je vidět, že o tom v rámci svých struktur přemýšlí také. Jak jsem říkal, mně osobně se některé novinky úplně nelíbí, na druhou stranu, možná by s tím můj syn v teenagerovském věku nesouhlasil a viděl by to jinak. Nakonec třeba zjistíme, že je to způsob, jak golf může oslovit mladé. LIV Golf přináší bezesporu větší show, ale i vyšší rychlost. A o tom se debatuje už poměrně dlouho. Podívejte se třeba na čtyřdenní formát turnajů, kolik z nás je takových fanoušků, abychom sledovali turnaj od čtvrtka do neděle osm i více hodin denně, a ještě třeba od třiadvacáté hodiny do rána? Ruku na srdce, většinou si pustíme posledních deset jamek nedělního kola, abychom viděli dohrávat ty úplně nejlepší. Nemusí se nám to líbit, ale taková je realita. Takže pokud třeba koncert po skončení kola přivede k naší krásné hře další lidi, proč ne. Jestli je to ta správná cesta, nevím. Rozhodně ale i R&A a vlastně velká část golfových federací světa vážně přemýšlí o nových formátech a přístupech. Protože potřeba se trochu proměnit a více přiblížit současnému světu je jasně patrná. Jestli pomohou nové formáty hry, kratší turnaje nebo třeba nějaký zábavný doprovodný program, to vážně teď nejsem schopen říct. A nemám na to ani pevný názor. Z rozhovorů na konferenci je patrné, že podobně je na tom i většina dalších. Všichni si ale uvědomujeme, že se nacházíme v přechodném období a nemůžeme moc dlouho váhat, jakým směrem se vydáme.
Jedna z věcí, kterou LIV Golf přinesl, je týmová soutěž. Když sledujete Ryder Cup, Prezidents Cup nebo třeba ženské týmové utkání, atmosféra je tam úplně jiná. Není právě týmová soutěž to, co golfu chybí?
Musím říct, že jsem několik turnajů téhle série sledoval a nemám pocit, že by právě týmová soutěž byla nějak výrazným prvkem. Rozhodně mi týmová atmosféra nepřipomíná Ryder Cup, je to téměř pod moji rozlišovací úroveň. Vím, že jsou hráči rozděleni do týmů a na závěr hrají o nějaké peníze, ale jinak jsem vlastně týmy ani nevnímal. Stejně jsem sledoval především individuální výkony jednotlivých hráčů, nevšiml jsem si, že by v rámci týmů fungovala nějaká další chemie. Pokud něco LIV Golf přináší, pak je to určitě vyšší rychlost a zajímavá je také absence cutu. Protože, kdybych šel na turnaj, kde hraje Tiger Woods (i když ten LIV Golf nejspíše nikdy hrát nebude, protože nabídku odmítl), nechtěl bych, aby skončil po dvou dnech. Možnost vidět ty největší hvězdy po celý turnaj, i když se jim zrovna nedaří, je podle mého názoru zajímavá.
Je v pořádku, že hráči LIV Golf nedostávají body do světového žebříčku?
To je jedna z otázek, kterou budeme muset řešit. Nejen kvůli LIV Golf, ale i kvůli všem dalším sériím, které mohou vzniknout. Protože je zcela jasné, že pokud se ukáže tenhle model funkční, objeví se jeho klony, další skupiny se pokusí případný úspěch LIV Golf zopakovat. Budeme si muset říct, jestli je správné jim nepřidělovat body do žebříčků, budeme diskutovat, jestli hráči těchto sérií budou moci hrát v Ryder Cupu nebo se stát kapitány rydercupových týmů. Protože, jak by se tam měli dostávat, když nebudou mít potřebné body? Je spousta věcí, které budeme muset vyřešit a cítím, že nemáme moc času přešlapovat na místě.
Co pro náš Česká golfová federace letos chystá?
Letos nás opět čeká mužský turnaj evropské série DPWorld Tour na Albatrosu, letos v trochu jiném termínu, protože se posouvaly kalendáře. Bude se hrát od 24. do 27. srpna, tedy úplně na konci prázdnin. Skvělá zpráva ale je, že budeme mít i letos v Berouně ženský turnaj v rámci LET. Hrát se bude od 23. do 25. června. Česká golfová federace je hrdým partnerem tohoto turnaje a také jsme ho finančně podpořili. Musím říct, že právě ženský golf mi letos dělá obrovskou radost. Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že budeme mít sedm děvčat přímo či nepřímo na Ladies European Tour, asi bych ho měl za blázna. A podívejte se na to, jak famózně hrají. Klára Davidson Spilková byla z pěti turnajů čtyřikrát v první desítce a patří jí 11. místo v rankingu Race to Costa del Sol. Měl jsem možnost ji sledovat nedávno na turnaji ve Španělsku, je neuvěřitelné, jak se posunula dopředu a jak na sobě pracuje. Ale není jediná, Sára Kousková několikrát atakovala první dvacítku a stabilně se drží v první padesátce, Jana Melichová byla pátá na Lalla Meryem Cup. Nechtěl bych na někoho zapomenout, ale ženský golf nám dělá opravdu radost.
A muži?
Musím říct, že ani muži se neztrácejí. Naprosto mě šokoval Jiří Zuska, který si jako první Čech zahrál nevyšší sérii PGA Tour a vůbec se tam neztratil. Dobré výkony podává také na Cornferry tour. Jen je trochu škoda, že nadějní mladíci nám z golfu, a sportu obecně, dost často mizí. Nedávno jsme o tom mluvili s kolegy z Českého tenisového svazu, protože ti mají podobný problém. Máme skvělé tenistky, ale u mužů se výborní junioři málokdy posunou do seniorských kategorií. Těžko říct, čím to je, konkurence je mezi muži – jak v golfu, tak tenisu – přece jen pořád větší. Možná se jim ale změní priority, najednou musí uživit rodinu a sport jde trochu stranou. Tréninková morálka upadá a oni už pak nedokáží navázat. Ale jsem přesvědčen, že dříve či později se i nějaký český golfista (nebo skupinka) na výsluní objeví. Golf je konzervativní sport a bude trvat, než se úsilí, které mladým hráčům věnujeme, zúročí. Radost nám dělají ale také oba juniorské týmy, které mají skvělé výsledky. Kde vidím náš velký dluh, je podpora akademického, a také seniorského golfu. Tady bychom určitě měli dělat víc. Vždyť, co si budeme nalhávat, senioři tvoří skoro polovinu členů ČGF a my se k nim nechováme úplně dobře. To bych chtěl letos také – aspoň částečně – změnit.
