Olympijská vítězka dojede ve stejné disciplíně po roce na 27. místě? To nevypadá moc dobře. V posledních týdnech Ester Ledecká určitě neměla dobrou formu, ale kdo se nyní dobře díval na závod SG žen na MS ve švédském Äre, viděl v podstatě dva závody. První se odehrával přibližně do okamžiku pádu Lindsey Vonnové.
Poté, možná ale už během jízdy Američanky, se začalo na trati místy silně zatahovat. Viditelnost nepříjemně kolísala, až se nakonec na dlouhé minuty prudce zhoršila. Jako první to výrazně postihlo Rakušanku Ramonu Siebenhoferovou s č. 18, jednu z favoritek závodu, která ztratila nepochopitelně více než vteřinu. Po ní se ještě podařilo “projet” Němce Viktorii Regensburgové na 4. místo, ale tím závod definitivně skončil. Norka Lie Kajsa Vickhoffová (č. 24) sice ještě dokončila 13., ale pak už nikdo nedostal šanci. Na trať v Äre padl zvláštní severský stín a závodnice v cíli jen gestikulovaly, jak špatně vidí. Ester Ledecká s č. 29 se do těch nejhorších podmínek bohužel přesně trefila.
Kdo zažil na vlastní kůži světelné podmínky při lyžování v Äre, ví, že to tam obecně není snadné. A kdo to pozoroval nyní, nemusel být lyžařským šampionem, aby viděl, že takový závod je “na ručník”. Možná Ester dokonce znovu ukázala svůj zdravý jezdecký instinkt. V okamžiku, kdy závodnice na trati padaly jak hrušky a každou chvíli to zavánělo těžkým zraněním, obvykle trochu divoce jedoucí česká šampionka, proplouvala sjezdovkou na půl plynu, bez kritických momentů. Tomu samozřejmě odpovídal i výsledný čas. Většina diváků si však musela oddechnout. Ještě že to takhle dopadlo, protože mohlo být mnohem hůř. O 10 minut po ní jedoucí Kačka Pauláthová už měla podmínky zase o něco lepší a proto také lepší čas.
Co teď? Ester to nemá snadné. Ještě před rokem bylo pro ní lyžování “tím druhým zábavným sportem”. Dnes má na hlavě “redbullku” a pod ní pocit odpovědnosti. Pár předchozích nepovedených jízd a hlavně tréninkový pád první den v Äre ji donutil intuitivně zatáhnout za brzdu. Nyní se ukáže, jak je odolná a jak dokáže nepřízeň osudu hodit za hlavu.
Na zdravý restart v nedělním sjezdu má několik dní a pár tréninkových jízd. Chce to zamáčknout slzy, otřepat se a vzpomenout si na Soči. Ale i když se to povede, nečekejme hned další zlato. Takhle to v životě bývá. To loňské zlato přišlo hodně brzy a teď to Ester i nám dost komplikuje. Ale stěžujte si na zlato…
