Biatlonové mistrovství světa v Östersundu přineslo šílenou větrnou loterii na střelnici a dominanci Norů ve štafetách. Velký nástup nových tváří se moc nekonal a tak největším překvapením byl hluboký pád Francouze Martina Fourcada a bohužel trochu i českého týmu.
Českou formu ve Švédsku symbolizovaly obě dvě víkendové štafety. Ono téměř bezedné dno, kdy ženy musely absolvovat dokonce čtyři trestná kola a pak nebývalé vzepětí, téměř útok na medaile, jejich mužských kolegů. Bohužel jen téměř… Čeští biatlonisté zažili nejhorší velkou akci za poslední roky. Jen na nevyzpytatelný vítr to svádět nelze, protože prakticky všichni ostatní favorité uspěli.
Stačí krátký pohled do nedávné historie. Z MS 2017 v Hochfilzenu jsme přivezli čtyři medaile, z loňských ZOH 2018 dvě. Z MS 2016 sice také žádnou, ale naši byli 11x v desítce nejlepších a měli několik smolných 4. a 5. míst. Letos byli v první desítce jen 4x a ke stupňům vítězů se trochu přiblížila pouze mužská štafeta. Nebýt jí, muži zůstali v útlumu, který je provázel takřka celý rok. Úspěch nepotkal ani naši mladou naději Markétu Davidovou. V celkovém hodnocení se tak krčíme někde kolem 10. místa, daleko nejen za všemi velmocemi, ale i za Ukrajinou, Slovenskem a dokonce i za Bulharskem. Katastrofa to nebyla, ale propad ano.
Fourcade poprvé bez medailí
Úplnou katastrofou byl šampionát pro francouzskou superhvězdu posledního desetiletí Martina Fourcada. Jakoby to i trochu ovlivnilo celou reprezentaci země galského kohouta, jejíž výsledky vypadaly v posledních závodech světovém poháru nadějně. Jedno 5. a jedno 6. individuální místo jsou pro nedávného dominátora biatlonu tragicky málo. 30letý Fourcade se úplně vytratil, nakonec pohřbil i štafetu, zmizela zejména jeho síla v běhu a nakonec i přesná střelba. Po osmi letech tak nepřivezl z velké soutěže žádnou medaili.
Částečný ústup ze slávy prožila i 25letá Laura Dahlmaierová. U ní se však velké výsledky neočekávaly. Po ZOH 2018, odkud přivezla dvě zlaté, zápolila s únavou a pro tuto sezonu si i naordinovala určitý útlum. Přesto dovezla „aspoň“ dva bronzy ze sprintu a stíhačky. Ten třetí ze štafety jí jen těsně unikl.
Norové mají pět zlatých
V mužských individuálních disciplínách nepotvrdil absolutní dominanci ze světového poháru 25letý Nor Johannes Tignes Boe. Ale… jedna zlatá ze sprintu, stříbrná ze stíhačky a velký osobní příspěvek ke třem zlatým ze štafet jsou určitě úspěchem. Expertkou na štafety se stala i jeho norská kolegyně Marte Olsbu Roeiselandová – odváží si ze Švédska z hromadných disciplín také tři zlata a její finiš při poslední střelbě ženské štafety se stal ozdobou šampionátu.
Dvě velká pozitivní překvapení v Östersundu přinesli i díky již zmíněné větrné loterii Ukrajinec Dmytro Pidručný, který zvítězil ve stíhačce, a Ital Dominik Windisch, jenž ovládl masák. 27letý Ukrajinec se už roky drží v té lepší půlce závodního pole, ale ještě nikdy nic nevyhrál a ve světovém poháru nestál ani na stupních vítězů. Úplná náhoda to ale nebyla, on na zlato tvrdě zapracoval už ve sprintu, kde dojel čtvrtý. 29letý Windisch na tom byl dosud o něco lépe – má za sebou na velkých soutěžích čtyři bronzy a jedno vítězství ve světovém poháru. Absolutorium zaslouží také 31letý Němec Arnd Peiffer. Ve světovém poháru vítězí spíš výjimečně, ale je to muž velkých soutěží. Od MS 2010 se nestalo, aby z MS nebo ZOH nepřivezl medaili. Teď má zlato z individuálu a stříbra ze smíšené i mužské štafety.
Östersund tak potvrdil, že český tým prochází po odchodu Gabriely Koukalové složitou přestavbou a nebude úplně jednoduché se vrátit na výsluní.
