Český profesionální cyklista stáje QuickStep Floors Petr Vakoč se rychle vzpamatovává z těžkého zranění, které utrpěl, když ho srazilo nákladní auto při zimním tréninku v JAR. Po úspěšné operaci páteře na spondylochirurgii v Motolské nemocnici má Petr našlápnuto se rychle vrátit do závodního peletonu. I vzhledem k jeho drastické zkušenosti, bylo velmi zajímavé se s ním pobavit o bezpečnosti cyklistů.
Některé věci jsou pro Petra jako zákon. Tak hlavně, nikdy nevyjede bez helmy. Přitom dodnes lze vidět spoustu cyklistů, i relativně velmi dobrých, kteří helmu nevozí. Ale přesně, jak ukázala Petrova nehoda v JAR, sebelepší, zkušenější a opatrnější cyklista nemusí mít vždy věci pod kontrolou. Pak může helma zachránit život.
Petr je Pražák a proto, když je doma u rodičů, trénuje na silničkách kolem metropole. Často jezdil i na velmi frekventované silnici ze Štěchovic podél Vltavy do Prahy. Po několika incidentech, kdy ho auto minulo stovkou jen o fous, se rozhodl, že tam už jezdit nebude. „Doporučuji každému vybírat si méně frekventované silnice, byť mají třeba horší asfalt. Riziko na hodně zatěžovaných komunikacích se prostě prudce zvyšuje,“ říká Petr, byť se mu vážný úraz v JAR stal na silnici, kde jezdilo minimum aut.
Petr také nikdy nevyjede na trénink bez zadní blikačky. Téměř nic to nestojí, ale cyklista je prostě díky blikačce víc vidět. „Vůbec to neřeším, před každou jízdou ji zapnu a jsem přesvědčen, že to pomůže,“ říká.
Důležitost reflexních prvků
Zároveň je dobré používat na dresu i různé reflexní prvky. A nemusí to být nutně hned trochu nepraktické žluté reflexní vesty, které používají při nehodách nebo poruchách řidiči aut. Cyklista si může vybrat vhodný dres nebo si pořídit malé reflexní prvky zvlášť.
V neposlední řadě dnes existují moderní, byť dražší, systémy, které pomohou bezpečnost cyklisty ještě zvýšit. Petr Vakoč má například v rámci speciální zadní blikačky radar, který ho na malém displeji na řídítkách upozorní, že se k němu zezadu blíží auto. Ví tedy vždy, co se za ním děje a v takových případech pokaždé mírně uhne blíž ke krajnici.
Co by pak Petr na českých silnicích v oblíbených cyklolokalitách nejvíc přivítal, jsou dopravní značky, které upozorňují řidiče, v jaké vzdálenosti mají předjíždět cyklisty. Například v mnoha oblastech Francie nebo Itálie je na značkách vyznačena vzdálenost 1,5 metru. V Andoře, kde Petr Vakoč hodně jezdí, jsou to dokonce dva metry.
Co může znít trochu kontroverzně, je návrh, jak by cyklisté ve skupinkách měli vlastně jezdit. Petr Vakoč doporučuje, aby jezdili raději dva vedle sebe nebo ve dvou řadách, než jen v jedné řadě za sebou. „Řidič stejně musí cyklistu objet a předjet, je lepší, když si vyjede víc do protisměru a manévr je kratší, než když předjíždí dlouhou nudli borců,“ navrhuje.
Text: Petr Pravda. Foto: FB Petra Vakoče (s jeho dovolením)
