Konec roku tradičně vybízí k ohlédnutí za tím, co přinesl. Na golfové scéně se událo leccos – k vidění byla velká i senzační vítězství, stejně jako výjimečné rány a napínavé souboje. Ale ne vždy se všechno povedlo. Končící rok přinesl i řadu kontroverzních okamžiků, či výbuchů emocí.
Tady je taková malá inventura na světové golfové scéně za rok 2019.
Patnáctý major a 82. turnajový titul Woodse
Začneme-li velkými vítězstvími, asi nelze začít jinak, než triumfem Tigera Woodse na dubnovém Masters, který patří bezesporu k největším okamžiků celého sportovního roku. Třiačtyřicetiletý Američan vyhrál na hřišti Augusta National už svůj patnáctý titul na majoru, ale mezi ziskem čtrnáctého a patnáctého titulu je propastných jedenáct let.
A aby toho nebylo málo, Woods ještě do konce roku stihl vyhrát v pořadí už svůj 82. turnaj na PGA Tour, čímž vyrovnal historický rekord, který měl dosud v držení Sam Snead. Jen potvrzení, že po všech osobních, rodinných a zdravotních problémech, které bývalou světovou jedničku srazily až na dno, je Tiger opět zpět.
Letošní The Open se po mnoha letech hrálo opět v Irsku, a tak se pochopitelně čekalo, že na titul bude útočit domácí hvězda Rory McIlroy. Jenže jeho naděje pohřbila už první jamka, na které zahrál čtyři rány nad par. Zastoupil ho ale další Ir, Shane Lowry, který odolal všem atakům soupeřů a oslavil premiérový titul z majoru. McIlroy sice nezvládl The Open, ale jinak odehrál nadmíru dobrou sezonu. Natolik, že byl vyhlášený nejlepší hráčem na PGA Tour. Už potřetí po letech 2012 a 2014.
Třicetiletý rodák z Holywoodu, nikoliv toho kalifornského, ale severoirského, podruhé v kariéře vyhrál FedExCup a jako prvnímu hráči historie se mu podařilo vyhrát v jednom roce Players Championship i FedExCup. Na PGA Tour zvítězil na třech turnajích a sezonu odehrál s nejnižším průměrem skórování – 69,057 rány na kolo.
Když se zrovna nedaří…
Ale jak už bylo řečeno, ne vždy a všechno se povedlo. Na protipólu vítězů jsou poražení. A také řada kontroverzí, přestože se traduje, že golf je sportem ryzích gentlemanů. Ne vždy to platí. Nabízíme tedy ty největší průšvihy uplynulého kalendářního roku…
Hororová jamka a nešťastník Duval
David Duval je golfista s úžasnou minulostí, vítěz 13 turnajů PGA Tour včetně The Open z roku 2001, bývalá světová jednička. Na letošní Open na hřišti Royal Portrush ale nebude vzpomínat v dobrém…
Do turnaje přitom 48letý Američan vstoupil nadmíru dobře. První dvě jamky birdie, pak dva pary. Od pětky se vše začalo hatit. Na dvou jamkách ztratil pět ran, ale to nejhorší přišlo na sedmé pětiparové jamce. Po dvou nepřesných odpalech z týčka skončil v roughu i třetí pokus, ale jeden z maršálů jeho míček našel. Až poté, co ho odehrál, se zjistilo, že hraje s nesprávným míčem. Následovaly dvě trestné rány a návrat na týčko. A další a další rány.
V konečném účtu téhle hororové jamky to bylo 14 ran. Nejhorší výsledek na The Open na jednotlivé jamce od roku 1950, kdy na hřišti Troon nasbíral Herman Tissies rekordních 15 ran na tříparové osmé jamce. Duval nakonec zahrál v úvodním kole 91 ran, 20 nad par!
Kimův prostředníček a trest
Korejský golfista Bio Kim prožil zvláštní turnaj. Na jeho konci slavil vítězství, ale vzápětí se dozvěděl i trest za nevhodné chování. Co se stalo? Ve finálovém kole ho při odpalu vyrušil hlasitý telefon jednoho z diváků, Kim ránu pokazil a reagoval nejen tím, že vztekle praštil holí do země, ale onomu divákovi ukázal vztyčený ukazováček.
Po turnaji se sice kál a omlouval, ale marně. Od korejské golfové federace dostal tříletý trest v podobě zákazu golfu. Hodně tvrdý trest se nelíbil řadě hráčů, a tak federace přece jen snížila trest na jeden rok, ale Kim se nevyhnul pokutě 8350 dolarů a také povinnosti odpracovat 120 hodin veřejně prospěšných prací.
Vzteklý Garcia a rozkopané greeny
Vítěz Masters z roku 2017 Sergio Garcia se do popředí leaderboardu letos příliš často nedostával, i tak se o něm ale psalo docela dost. Především při premiérovém turnaji v Saudské Arábii. Více než svou hrou ale zaujal tenhle Španěl spíš tak trochu nepříčetným chováním.
Svou frustraci z toho, že se mu herně nedaří, si totiž vybíjel na greenech. Stihl jich poškodit hned pět, za což byl posléze diskvalifikován a vyloučen z turnaje. Ještě před tím ale stihl předvést další výlev „žluči“ – pro změnu v bunkeru. Šílené mlácení holí do písku provázel hlasitým klením ve svém mateřském jazyce. Pochvalné ódy to nejspíš nebyly…
Skrblík Kuchar a „ošizený“ caddie
Ještě chvíli po triumfu na turnaji v Mexiku se společně usmívali s trofejí pro fotografy: americký golfista Matt Kuchar a jeho mexický caddie David Ortiz s přezdívkou El Tucan. Kuchar si kromě trofeje odnesl i šek na částku 1,296 milionu dolarů. A jak bývá zvykem, až deset procent z téhle částky náleží kedíkovi.
Jenže místo dostal El Tucan jen 5000 dolarů. Pravdou je, že Ortiz není obvyklým Kucharovým caddie, ale v tomto případě ho americký profesionál vzal docela na hůl. Kucharův manažer se pokusil vylepšit obraz svého klienta tím, že nabídl 15 000 dolarů, ale tím ještě vše vyostřil. Kuchar to v médiích i mezi golfisty za své skrblictví schytal a za pár dní oznámil, že Ortizovi ještě doplatí 50 tisíc dolarů.
Podvodník Reed. Nebo ne?
Patrick Reed má v golfovém světě pověst bojovníka, ale také člověka, který si tu a tam pomůže ne zrovna fair způsobem. Naposledy se to stalo na Bahamách na turnaji pořádaném Tigerem Woodsem.
Reed ještě před tím, než odehrál míček z písku, který nebyl bunker, ale překážkou, v níž lze založit hůl za míč, při cvičném švihu odhrnul hromádku písku za míčkem. A ne jednou, ale hned dvakrát. Po odhalení za to dostal dvě trestné rány a sám tvrdil, že to nebyl úmysl a snaha vylepšit si pozici. Řada hráčů ale měla zcela opačný názor. A nejen hráčů. Reed to pocítil sám při Presidents Cupu, kdy mu tenhle „přešlap“ připomínali diváci hlasitým bučením.
