Lyžařský areál ve francouzském Courchevelu se dá považovat za třešničku na dortu, za to nejlepší, co lze v rozsáhlé oblasti Tři údolí (Les Trois Vallées) ochutnat. Ovšem jen za předpokladu, že jde konzument požitků rovnou po třešničce s topem šlehačky a suché těsto dortu nechá ostatním.
Když se budovatelé středisek „na zelené louce“ rozhodovali, který terén ozdobí lanovkami, vleky, sjezdovkami a rezidencemi, vybrali si jako první údolí Saint Bon, respektive širokou terénní terasu ve výšce 1850 metrů. Původní centrum střediska se za tři čtvrtiny století své existence pochopitelně hodně změnilo, sjezdovky ale skýtají nyní, stejně jako tenkrát, výjimečně dobré lyžování.
Lyžařský areál je velmi členitý a nabízí naprosto všechno. Adrenalinové červené a černé sjezdovky se tu vinou po svazích těch nejvyšších, dramaticky skalnatých vrcholků. To jsou ideální terény pro všechny, kdo si chtějí dát pořádně do těla.
Nižší partie nabízejí naopak sjezdovky vedené v lesích. Tady si výborně užijí třeba sportovně založené dámy. Široké, stromy chráněné, dobře upravované tratě se dají zdolávat carvingovým obloukem nebo pohladit pomalým smýkáním. Jak bude ctěná libost.
Z jednoho konce areálu na druhý je to dost daleko. Tedy pokud si chcete užít lyžařskou turistiku a uvolněné brouzdání po kopcích, z nichž každý otevírá trochu jiné panorama. Courchevel je svébytné místo, ale srovnání s dalšími dvěma údolími propojeného areálu se vždy samo podsouvá. Jako jediný má právě onu rozpřaženou pestrost. Ostatní dvě údolí jsou poměrně lineární.
Přímé napojení Courchevelu na sjezdovky Les Trois Vallées a tím pádem možnost navštívit Les Menuires, Val Thorens nebo Méribel, to je velká přednost. Týden vám tady bude málo!
Za hranice sjezdovek
Okolí Courchevelu nabízí bohaté možnosti jízdy ve volném terénu. V doprovodu lyžařských instruktorů nebo horských vůdců se můžete vydat na vzrušující sjezdy panenských svahů a klidně i na túry na skialpech. Ticho je komodita, které se nám v poslední době příliš nedostává, ale v odlehlých údolích je ještě k mání v dostatečném množství.
Zajímavým povyražením jsou i vycházky na sněžnicích. Mezi skalními lyžaři snad nemá tato disciplína mnoho příznivců, sněžnice jsou považovány za cosi pro lenochy… To ale není pravda! Pěší výlety čerstvým sněhem unaví často více než sjíždění sjezdovek.
Můžete také navštívit akvapark. Není sice přímo ve středisku, spíš trochu níže v údolí, podle některých zdrojů se ale jedná o největší zařízení svého druhu ve francouzských Alpách.
Opravdu špičková gastronomie
Původním, tedy poválečným plánem při budování Courchevelu byl záměr vybudovat středisko pro masovou rekreaci všech pracujících. První paneláky, které ještě po dvaceti letech sklízely posměch za svou ošklivost, nabízely v jistém ohledu revoluční řešení – z jedné strany se přijíždělo autem a ze druhé se rovnou vyjíždělo na sjezdovku.
Jenomže tento pokus o masovost se jaksi neujal a dnes se tu v resortu zase staví romantické chaloupky. Některé mají několik pater, několik garáží a také služebný personál. Courchevel se stal etalonem luxusu. Usídlilo se tu také několik gastronomických restaurací a osm z nich má nejvyšší hodnocení. Courchevel údajně drží světové prvenství v počtu michelinských hvězdiček na kilometr čtvereční.
Do Courchevelu se prostě jezdí i za jídlem. Třeba i jenom za jídlem…
Text: Jana Vlková
