Jeho jméno je na trofeji pro vítěze hned dvakrát. I proto Thomas Pieters řadí Czech Masters mezi své nejoblíbenější turnaje. Letos si navíc dal před příjezdem do Prahy delší pauzu. Sám tvrdí, že si rád od golfu odpočine, protože mu to pomáhá získat novou chuť pustit se do souboje se soupeři, ale i hřištěm.
Třicetiletý Belgičan nepřijížděl na Czech Masters v roce 2015 jako hlavní hvězda, ale byl to on, kdo nakonec pozvedl pohár nad hlavu. Bylo to vůbec jeho první vítězství na turnaji nejvyšší evropské série, a tak není divu, že se do Prahy rád vrací. Aby ne, vždyť své vítězství zopakoval ještě v roce 2019. Letos navíc dokázal vyhrát na velmi prestižním turnaji v Abu Dhabí a na U.S. Open i The Open se vešel do třicítky. „Albatross svědčí hlavně delším hráčům a já mezi ně patřím,“ říká a do letošního ročníku Czech Masters vstupoval s nejvyššími ambicemi. Nutno dodat, že nakonec nebyl od vítězství vůbec daleko.
Do Prahy jste dorazil po delší přestávce. Od The Open v červenci je to váš první turnaj. Takže na Czech Masters jste odpočatý?
Rozhodně, strávil jsem několik týdnů se svou přítelkyní a dcerou. Holí jsem se téměř nedotkl a byl po dlouhé době tátou na plný úvazek. Čekáme s přítelkyní další přírůstek, takže moje pomoc doma byla opravdu potřebná.
Teď už je z vás zase golfista?
Snažil jsem se být golfistou pořád, ale bylo to trochu složitější. Nicméně teď už se zase naplno soustředím na to, abych hrál co nejlépe.
Je pro vás rozdíl, když přijedete na turnaj po tak dlouhé pauze? Mění se nějak vaše příprava?
Mám delší pauzy rád, cíleně se snažím si nechávat větší prostor, abych si opravdu odpočinul. Pomáhá mi to znovu načerpat energii a na další turnaj přijet s čistou hlavou, a i větší chutí do golfu. Ale samozřejmě, musíte si před turnajem nechat dost času na přípravu, znovu obnovit své herní rutiny.
Asi není v kalendáři jiný turnaj, kde by se vám dařilo jako na Czech Masters. Jaké místo má ve vašich plánech?
Samozřejmě, že je to jeden z mých nejzamilovanějších turnajů. Vždyť jsem tu dvakrát vyhrál. Ale vážně, hřiště na Albatrossu mi svým profilem opravdu vyhovuje a tradičně se mi tady daří. Vyžaduje přece jen delší hráče, je tady hodně ran kdy hrajete přes bunkery, které prostě míček musí přeletět. To mi vážně sedí. No, a samozřejmě velkým plusem je Praha, což je prostě úžasné město. Takže tenhle turnaj mám vážně rád.
Můžete trochu více rozvést, v čem je Albatross tak příhodný pro váš herní styl?
Albatross po vás chce dvě základní věci, abyste na něm mohli uspět – přesné a dlouhé drivery, a dobrý výkon na greenech. Jak jsem říkal, je to hřiště, které více sedí delším hráčům. A já mezi ně patřím.
Co jste od turnaje letos čekal?
Přijel jsem sem vyhrát, jako každý rok. Hřiště se trochu změnilo, ale viděl jsem svou šanci. Bohužel jsem trofej nezískal, ale nebyl jsem od toho zase tak daleko.
V roce 2017 se vám podařilo dostat na PGA Tour, a dokonce jste zde i sklidil několik úspěchů. Přesto jste tuhle prestižní sérii opustil, a dokonce jste v jednom rozhovoru tohle období označil za své nejhorší. Jak to?
Strašně se mi stýskalo po domově. Uspět na PGA Tour znamená odehrát velké množství turnajů ve Spojených státech. Ty vám zaplní většinu kalendáře. Ale já byl v zámoří sám, neměl jsem tam žádné zázemí, moje přítelkyně zůstávala v Evropě a já jsem neustále pendloval. To bylo dost náročné, necítil jsem se dobře. Takže pokud bych to ještě někdy v budoucnu zkusil, určitě bych chtěl mít svou rodinu u sebe, stejně jako trenéry a další lidi z týmu. Je důležité mít kolem sebe lidi, se kterými se cítíte dobře, pak můžete také podávat dobré výkony.
Takže i přes ne úplně dobrou zkušenost, pořád je cílem každého golfisty hrát PGA Tour? Je to stále ta nejvyšší liga?
Já mám to úžasné štěstí, že můžu hrát golf prakticky po celém světě. Ale i když jsem se tehdy necítil na PGA Tour úplně komfortně, platí, že pokud chcete hrát s těmi nejlepšími na světě a na těch nejlepších – a přiznejme si také i nejlépe honorovaných – turnajích, pak prostě musíte hrát PGA Tour. Tak to je. K tomu, abyste dosáhli vrcholu, musíte mít možnost se s těmi nejlepšími poměřovat pravidelně, nejen na pár společných turnajích. Takže v tomhle směru to asi pořád zůstává nejvyšší metou profesionálního golfisty.
Já ale nechci hrát jen ve Spojených státech, docela mě baví mít v kalendáři turnaje po celém světě. Jezdit po skvělých městech, jako je Paříž, Praha a mnoho dalších. Někdy se mi po Americe zasteskne, to přiznávám. Ale na druhou stranu, hřiště tam jsou si docela podobná, takže je to týden co týden téměř to samé. I proto mě tak moc baví hrát v Evropě.
Jak tu situaci mění nástup série LIV Golf? Dostal jste i vy osobně nabídku se k ní připojit?
Mám trochu pocit, že situace kolem LIV Golf je vyhrocená spíše mediálně. Nemám pocit, že bychom to my hráči mezi sebou nějak výrazně řešili. Je to prostě další série a uvidíme, jak se jí bude dařit. Já se rozhodně na ty, kteří se k ní připojí, přes prsty nedívám. Zcela respektuji rozhodnutí každého z hráčů.
Czech Masters jste vyhrál dvakrát. Ale v lednu se vám podařilo zvítězit na Abu Dhabi HSBC Golf Championship, což je velmi prestižní turnaj. Změnilo to vaši kariéru?
Je to moje první opravdu velké vítězství. Už jsem na Yas Links hrál několikrát, i tady je poměrné výhodné být delším hráčem. Ale letos se mi navíc podařilo přidat opravdu dobré puttování a dařilo se mi na greenech. To myslím rozhodlo. Nevím, jestli to moji kariéru úplně změní, ale rozhodně je to pro mě důležitý moment.
Říkal jste, že vás letos v Abu Dhabí podržel putter. Ale všichni víme, že ne vždy to tak je. Ať amatér, či profesionál, občas přijde chvíle, kdy na hřišti nevychází nic. Co v takovým chvílích děláte?
Musíte na to prostě zapomenout. Takový je golf.
Takhle jednoduché to je?
Samozřejmě, že to není vždy jednoduché. Záleží na okolnostech. Když je to na začátku turnaje, obvykle se mi na pokaženou ránu podaří zapomenout celkem rychle. V posledním kole, když hrajete o vítězství, tak je to složitější. Protože víte, že šancí to napravit máte méně. Přesto ale nic jiného nezbývá, prostě musíte se snažit před další ranou všechny pochyby vypustit z hlavy.
Co plánujete dál?
No, naše druhá dcera se narodí v listopadu. Takže mám pocit, že mě budou čekat koncem roku trochu jiné výzvy než ty golfové. Bohužel asi budu muset kvůli tomu vynechat i finále Race to Dubai. Mrzí mě to, ale rozhodně nechci propást narození svého dalšího potomka. Takže moje letošní sezóna bude asi o dost kratší. Takže myslím, že letos zvládnu ještě tak čtyři pět turnajů. Více asi ne. Budu se snažit získat na nich co nejvíce bodů a po Novém roce nastoupím znovu do golfového kolotoče s čerstvou hlavou.
Text: Jan Lodl
