Sjezdové lyžování je super, jenže co si budeme nalhávat, pro většinu z nás je náročné na čas i vzdálenost. Jen zlomek lidí má hned za domem sjezdovku se spoustou sněhu, a i ti dříve či později začnou snít o lyžování ve velkolepějším měřítku, než jaké nabízí česká kotlina. Z tohoto pohledu se tedy jako výhodnější varianta jeví běžky.
Kromě toho, že běh na lyžích je zdravý, protože nezatěžuje klouby a zajišťuje přísun čerstvého vzduchu do plic, si v ČR můžete vybrat z asi 300 běžeckých tratí.
Běžky jsou navíc příjemně „nízkonákladový“ sport, k němuž (kromě sněhu) nepotřebujete než lyže a lístek na autobus, který vás vyveze za město. A ani ty lyže či boty nemusíte kupovat, ale můžete si je vypůjčit, některé ze solidních větších půjčoven nabízí “pronájem” kompletních setů i na celou sezónu.
Takže vybavení máte a můžete se poohlédnout, kde se na běžkách nejlíp „sklouznout“, vyvětrat si hlavu a pokochat se krásnou přírodou. Tady je několik tipů.
Beskydy
● Vsacký Cáb – Soláň – Bumbálka (32 km) – pro zastánce perfektní stopy
Kdo se prý naučí ovládat běžky v členitém terénu Beskyd, zvláště pak na hřebenech, nebude mít potíže lyže zvládnout ani v jiných českých horách. Pokud je to pravda, uděláte dobře, když vyzkoušíte jednu z nejpůvabnějších beskydských hřebenových tras z vrcholu Vsacký Cáb přes Soláň na Bumbálku, která je po celé délce upravovaná. Připojit se můžete v kterémkoliv ze jmenovaných míst. A na tuto hřebenovku navazuje kromě jiných i trasa zahrnující Martiňák, Pustevny a Radhošť.
● Pustevny – Radhošť – Pustevny – Martiňák – Pustevny (24 km) – pro kulturně založené
Jste-li rekreační běžkař, preferující pohodové svezení před sportovním zážitkem, jste tady správě. A máte-li navíc rádi lidovou architekturu, Pustevny by s ohledem na Maměnku a Libušín, originální dřevěné stavby Dušana Jurkoviče, rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti. Vaše umělecky laděná duše zaplesá též při pohledu na rozhlednu Cyrilku a sochu Radegasta, které minete cestou z Pusteven na Radhošť, a konečně na vrcholu Radhoště ocení pohled na sousoší a dřevěnou kapli Svatého Cyrila a Metoděje.
Na tuto příjemnou hřebenovku s výhledy na štramberskou Trúbu a Lysou horu se vydejte ideálně po ránu, kdy bude ještě upravená a bez pěších turistů. Pokud budete mít po návratu zpět na Pustevny chuť navázat na 8 ujetých kilometrů dalšími šestnácti, neváhejte pokračovat na Martiňák (a pak zpět). Trať vede vesměs po rovině nebo mírně z kopcem a jediným „adrenalinem“ jsou dva strmější sjezdy, jež budete muset na zpáteční cestě vyšlapat.
Jeseníky
● Červenohorské sedlo – Švýcárna – Praděd (8,5 km) – pro dříče
Červenohorské sedlo je něco jako běžkařský dopravní uzel, z něhož se můžete vydat na několik udržovaných běžeckých tras. Ke statusu „výchozího bodu“ mu dopomohla výborná dopravní dostupnost (v sezóně sem jezdí také kyvadlová doprava z Koutů nad Desnou) a hlavně poloha převyšující 100 metrů nad mořem, jež je zárukou spokojeného běžkování od prosince až do března.
Pokud si chcete dát trochu do těla, tato trasa, jež je součástí Jesenické magistrály vedoucí přes celý hřeben Hrubého Jeseníku, se vám bude zamlouvat. Skoro celou cestu totiž vede do kopce. Ostatně Jesenická magistrála s 55 kilometry a kilometrovým převýšením patří díky strmým stoupákům mezi vůbec nejnáročnější běžkařské trasy.
● Kouty nad Desnou – Tři kameny – Velké Losiny (18,5 km) – pro příznivce čarodějnic
Za pozornost stojí samotné Velké Losiny, dříve známé čarodějnickými procesy, dnes svým zámkem, lázněmi a také ruční výrobou papíru a muzeem papíru. Prohlídkou Losin můžete zakončit výlet na běžkách, který odstartujete v Koutech nad Desnou. Čeká vás pětisetmetrové převýšení, takže zvláště návštěva termálního parku vám udělá po té námaze dobře! Odměněni za námahu budete již během cesty, a to skalní vyhlídkou na Praděd a Černou stráň na Třech kamenech.
Šumava
● Zadov – Kvilda (24 km) – pro fanoušky Kateřiny Neumannové
Šumavské pláně jsou rájem běžkařů. Na upravených trasách mezi Churáňovem, Zhůřím, Filipovou Hutí, Bučinou, Kvildou a Novými Hutěmi můžete uběhnout nekonečné kilometry, aniž byste se museli potýkat s výrazným stoupáním či zásadním klesáním.
Začněte tentokrát v horském středisku Churáňov/Zadov, odkud můžete dojet na běžkách k pramenům Vltavy, na Modravu nebo Kvildu. Chcete-li tedy zažít pravou šumavskou klasiku, vyrazte na celodenní výlet od zadovského stadionu na Kvildu. Až pojedete po zasněžených loukách a přes husté smrkové lesy, naše slavná běžkyně Kateřina Neumannová bude určitě škytat, protože právě projíždíte jejím tréninkovým areálem. Dodejme však, že velmi romanticky působícím tréninkovým areálem.
● Špičácké sedlo – Černé jezero (7,5 km) – pro jezerní typy
Tuto trasu si díky minimálnímu 40metrovému převýšení užijí i začátečníci a běžkaři, kteří se rádi kochají přírodními krásami. Na sedlo se ze Železné Rudy dostanete skibusem. Samotná cesta vede lesem a víceméně po rovině a cíl stojí za to. Černé jezero na svahu Jezerní hory je považováno za největší a hlavně nejhezčí šumavskou vodní plochu s hloubkou až 40 metrů. Budete-li mít chuť a sílu, pokračujte dál až k vodopádu v Bílé strži, případně až do Svaté Kateřiny.
Krkonoše
● Horní Mísečky – pro ty, co mají rádi okruhy
V Krkonoších na vás čekají stovky kilometrů běžkařských tratí s Krkonošskou magistrálou v čele. Vášniví běžkaři by si však rozhodně měli vyzkoušet skvěle upravené tratě v běžeckém areálu v Horních Mísečkách. Z lyžařského běžeckého stadionu se lze vydat na různě dlouhé okruhy, přičemž dva nejdelší měří 10 kilometrů.
● Špindlerův Mlýn – Pláně (14 km) – pro milovníky panoramat
Tato středně náročná běžkařská trasa vás provede jednou z nejpůvabnějších částí Krkonoš. Vyjedete od Špindlerovy boudy a přes Luční boudu dorazíte k boudě Na Pláni, kde si podle aktuální kondice zvolíte kratší či delší variantu návratu do Špindlu (možná vám těch 14 kilometrů v nohách postačí a svezete se lanovkou).
Od výchozí Špindlerovy boudy sice trasa prudce stoupá, nicméně budete odměněni výhledem na polskou stranu Krkonoš. Další takřka dvoukilometrové stoupání na Čertovo a Stříbrné návrší vystřídá dlouhý sjezd k Luční boudě. Další příležitost k pokochání budete mít cestou k Chalupě na rozcestí, kdy se vám otevře pohled impozantní panoráma Krkonoš se Sněžkou. Na Pláních si můžete vybrat závěr cesty – výše zmíněnou lanovku, návrat po sjezdovce nebo prodloužení cestu přes Hromovku.
Krušné hory
● Flájský okruh (15 km) – pro vodomily
Půvabná a přitom nijak vyčerpávající trasa, jež je jednou z nejnovějších součástí Krušnohorské bílé stopy, vás protáhne převážně zalesněnou krajinou na sever od Litvínova.
Začátek okruhu je na Dlouhé louce. Cestou k oboře Fláje minete Vlčí horu s volně přístupnou rozhlednou s krásným výhledem na České Středohoří. Budete-li mít štěstí, zahlédnete i Klínovec nebo Ještěd. Po dalších pár kilometrech se ocitnete u údolní pilířové přehrady Fláje, která je jediná svého druhu v ČR. A potom se už budete okolo Flájského vrchu a Radničního rybníku zvolna vracet zpět na Dlouhou louku.
Jizerské hory
● Nové Město pod Smrkem – Smědava (13, 5 km) – pro pijáky minerálky
Trasa vás přiblíží hned k několika vrcholům Jizerských hor, jako jsou Smrk, Klínový vrch nebo Tišina. Ačkoliv jde o nenáročný výlet, hned na začátku vás čeká občerstvení v podobě pramene léčivé novoměstské Kyselky v zastřešené studánce.
Dále pojedete k dolnímu rozcestí na Nebeský žebřík pod horou Smrk. Budete-li mít chuť a sílu vystoupat na vrchol Smrku, z volně přístupné železné rozhledny si užijete výhled nejen na Jizerské hory, ale i na Krkonoše, Ještěd, Bezděz, Lužické hory a Říp. Trasa končí u horské chaty na Smědavy, takže zasloužené pivo či káva jsou zaručeny.
Text: Jan Klouček
