David Lama (1990), Rakušan s nepálskou krví, je asi největší osobností současné mountaineering scény. Původní „profesí“ horolezec si přes svůj mladý věk přirozeně rozšiřuje obzory a je to právě on, kdo tuto scénu v posledních letech tak říkajíc definuje. Od loňské zimy už také patří do týmu mountain guidů sponzorovaných firmou Kästle.
Zázračné dítě s neobyčejným talentem pro lezení všeho druhu, to je David Lama. Tenhle kluk z Innsbrucku tedy netrávil dětství na PlayStationu. Mnohem raději se proháněl po okolních kopcích a když už začal být jeho „terénní apetit“ na poměry trochu moc košatý, zapsali ho raději rodiče do kurzu lezení.
Bylo mu pouhých pět let, když mamince zavolal organizátor lezeckého kempu, Peter Habeler – jen tak mimochodem rakouský horolezecký velikán, který roku 1978 zdolal s Reinholdem Messnerem jako první člověk na světě vrchol Mount Everestu bez použití umělého kyslíku.
video footage of “Sagwand Verschneidung”
Here’s some video footage of one of the crux pitches of our new route “Sagwand Verschneidung”. Enjoy the chossy ride!
Zveřejnil(a) David Lama dne Neděle 4. března 2018
Nejedna máma by se asi dost polekala, ale v tomto případě šlo o dobré zprávy. Ten kluk je neskutečný talent! Pak už to šlo rychle, David se stal členem rakouského boulderingového týmu a začal závodit. Už v patnácti letech, jako vůbec nejmladší účastník v historii, soutěžil ve Světovém poháru v lezení. A vítězil.
Tituly nemá cenu vypočítávat, získal je postupem času snad všechny. Z umělých stěn se ale postupem času přesunul na skály, neboť víc a víc tíhl k horám jako takovým. Tomu se asi nelze divit, připomeneme-li, že má David tátu z Nepálu.
Estetika výstupu, dá se to vůbec pochopit?
Zatímco přelom tisíciletí je v životopise Davida Lamy lemován názvy těch nejobtížnějších skalních stěn, vždy s dovětkem nejmladší (vždyť v roce 2000 mu bylo teprve 10 let!), zhruba od roku 2010 už jsou evidovány také jeho alpské výstupy. Tedy aktivity spojující skalní lezení, ledolezení i skitouring. V Alpách, v Himálaji, na Kavkazu. Kdekoliv na světě.
Člověk by mohl lehce nabýt dojmu, že David Lama je dnes fenomenálním „polykačem“ výškových metrů, pokořitelem rekordů. Realita je ale jiná, možná přesně opačná. V šestadvaceti letech uvažuje Lama o horách jinak než mnoho vynikajících horolezců.
Hory nejsou tak průhledné, leží v nich daleko víc než jen možnost lámat rekordy. Co? To si musí každý najít sám.
Zatímco jiní, snad z odpovědnosti ke sponzorům, lámou rekordy, po skalních stěnách létají jako motorové myši, případně za podpory profesionálních, nákladně vybavených týmů uskutečňují extrémně nebezpečné výpravy, David Lama už snad hory ani nepokořuje. Spíše s nimi spolupracuje. Prostě si je užívá po svém. „Krása lezení pro mě dnes spočívá hlavně v kreativitě. Mám rád obtížné výstupy, to ano, ale hodně mi jde o to, jakým stylem výstup uskutečním. Má to pro mě i jakýsi estetický aspekt, což se možná těžko chápe…“ říká David.
Jen těžko budete něco takového vysvětlovat týmu horolezců. Proč jít právě tudy, když jiná cesta bude snazší, rychlejší? Výstupy podnikané expedičním stylem, tedy za podpory týmu, nosičů a budování výškových táborů, jsou ale podle Davida úplně jiná disciplína.
Alpským stylem, ale jinak
Dnes jsou v módě spíš výstupy tak zvaným alpským stylem, což má však kořeny už v sedmdesátých letech minulého století. Už tehdy se někteří horolezci v Himálaji snažili demonstrovat svoji schopnost pokořit nejvyšší světové vrcholy bez nákladného budování táborů a bez významné podpory šerpů. Z těchto bezpochyby zajímavých pokusů několika dobrodruhů se postupem času stal doslova trend, který následující generace horolezců posílila a přetavila v hnutí, jež mělo na alpinismus jako takový zcela zásadní vliv.
„I v tomto pojetí alpinismu se ale snažím jít vlastní cestou,“ říká David Lama. „Snažím se maximálně poslouchat svoji intuici, nechci kopírovat nic a nikoho. A můžu to vřele doporučit všem ostatním. Největší odvaz je užít si hory po svém!“
Nejtěžší? Nikoliv, nejkrásnější!
V horolezeckých časopisech ani na internetu podle Davida inspiraci nenačerpáte, jenom ztrácíte čas. Tajemství úspěchu leží ve vás a v horách, ten opravdu největší zážitek je naprosto individuálním prožitkem. „Nebojte se dělat věci jinak, myslet jinak a třeba jít proti proudu. Jenom na konci vaší vlastní cesty leží maximální spokojenost.“
Ačkoliv David Lama i nadále bezostyšně překračuje hranice, ať už rychlosti či obtížnosti realizovaných výstupů, vyznává se z pocitů, jež v něm za léta strávená v horách uzrály. Ten úplně nejúžasnější prožitek prý vůbec nemusí souviset s nejobtížnějším výstupem.
„Hory nejsou tak průhledné, leží v nich daleko víc než jen možnost lámat rekordy. Co? To si musí každý najít sám.”
