Jaká to byla Tour? Francouzi budou zklamaní, že znovu nevyhráli domácí favorité. Jiní si budou stýskat, že příliš mnoho dobrých jezdců kvůli zraněním nenastoupilo na start nebo odstoupilo v průběhu závodu. Další, že poslední dvě horské etapy musely být zkráceny. Přesto to byla úžasná Tour. Plná překvapení, napětí a vpravdě antických dramat. Jedna z nejlepších za dlouhá léta. Šílené počasí v závěru to vlastně jen podtrhlo.
Ačkoli tradice posledních let, kdy vítězily hvězdy stáje Ineos (dříve Sky), zůstala zachována, letos bylo skoro vše ostatní jinak. Zde je deset bodů, které to potvrzují.
1) Téměř do posledního okamžiku bojovala o první místo šestice jezdců – a to se dlouho nestalo.
2) Téměř do posledního okamžiku tato Tour patřila skvělému Francouzi Julianu Alaphilippovi, na něhož před startem nikdo nesázel. Stal se ozdobou, kořením, hlavním hrdinou závodu. Skromný, odvážný, dravý, s neutuchajícím hladem po vítězství… 14 dní ve žlutém, zlomily ho až dlouhé alpské kopce a tvrdá taktika týmu Ineos.
3) Po předlouhé době vyhrál nejmladší muž pelotonu, poprvé v historii Kolumbijec, 22letý Egan Bernal, mimořádný talent broušený zkušeným týmem Ineos. Jakoby jeho vítězství předznamenal na Giru 26letý Ekvádorec Richard Carapaz.
4) Organizátorům se podařilo skvěle namíchat koktejl dramatických etap. Krátká, ale výživná časovka, klasikářské etapy, kdy si do poslední chvíle nikdo nemohl být ničím jistý. A konečně náročné hory.
5) Kromě Bernala zářili i další mladí jezdci – Belgičan Wout van Aert (24let), Němec Emanuel Buchmann (26 let), Francouz Guillaume Martin (26 let), jeho krajan David Gaudu (22 let), Španěl Enric Mas (24 let), Belgičan Laurens de Plus (23 let)…
6) Vedle nich bodovali i zkušení matadoři. V první patnáctce bylo pět jezdců starších 30 let, k tomu čtyři 29letí. Poslední horskou etapu vyhrál veterán Vincenzo Nibali.
7) Byla to i Tour obrovských smolařů – Christopher Froome se skoro přizabil v generálce na TdF při Dauphiné. Toma Dumoulina nepustilo na start zraněné koleno. Marka Cavendishe tým vůbec nenominoval kvůli špatné formě. Jakob Fuglsang, Wout van Aert, TJ Van Garderen, Niki Terpstra odstoupili kvůli zraněním. Favorit Thibaut Pinot, který útočil na žlutý dres, odstoupil kvůli banálnímu zranění dva dny před koncem. A favorit časovky Rohan Dennis zastavil uprostřed etapy právě před časovkou a nikdo dodnes netuší proč.
8) Tým Ineos dokázal dvojnásobným zastoupením na pódiu velkou kontinuitu i bez hlavní osobnosti Frooma. V průběhu etap se jevil možná trochu méně dominantní, než v uplynulých letech, ale v rozhodujících momentech fungoval jako hodinky. Získal sedmé vítězství během osmi let, loňský vítěz Thomas byl druhý a může být jedním z nejvíce zklamaných po zkrácené 19. etapě, kde se asi chystal útočit. Takový Movistar, další papírově velmi silný tým, měl sice tři závodníky v první desítce, hru o pořadí však prokaučoval, nemá žádný dres, vítězství v týmech a v jediné etapě je slabou náplastí. Naopak svou organizovaností a tahem na vítězství ohromil tým Jumbo Visma, který získal čtyři etapová vítězství.
9) Byla to i Tour, která znovu ukázala, že rozhodčí někdy zaostávají a nestíhají konkurovat rychlému vývoji moderního pelotonu. Tak trochu zbytečně vyloučili ze závodu hašteřící se duo Luke Rowe a Tony Martin ačkoli se oba svorně omluvili a vlastně se vůbec nic nestalo.
10) Konečně Roman Kreuziger, jediný český zástupce, nejel vůbec špatně – 16. místo je dobré. Ač nebyl kvůli zranění v top formě, jel zkušeně, chytře, většinu Tour stoupal vzhůru pořadím až na 13. místo. Zbrzdil ho pád a následné kopce v Alpách.
