Tak jako je tenis bílým sportem, bývá golf označován za sport zelený. Jenže když se na tím zamyslíme, přes – nebo právě kvůli – dokonalé úpravě hřišť. Kolik přírody na nich zůstává? „Zrychlili jsme čas, všude spěcháme, přitom golf byl, třeba jako jízda na koni, tradičně hlavně časem stráveným s přáteli,“ říká Petr Šikoš, prezident Asociace golfových hřišť. Jeho slova potvrzuje také prezident České golfové federace Vratislav Janda: „Společenská poptávka udělat golf znovu zeleným tady je, a podle mého názoru velmi silná.“
Jednou z věcí, kterou má mnoho golfistů na svém sportu rádo, je pohyb v přírodě. Hrajeme na hřišti, které bývá krásně zelené, upravené, a také kolem nás je – až na některé výjimky – příroda. Když se ale někdy zastavíte a podíváte se na trávu, která pokrývá fairwaye či greeny, možná vás něco zarazí. Nepřijde vám až příliš dokonalá na to, aby tohle byla příroda? A také že není! „Doba se zrychlila, ekonomický tlak na jednotlivé golfové areály je tak velký, že prostě nemáme dost času je nechat skutečně vyrůst. Hřiště musí otevřít do dvou, nejpozději do tří let. Jenže aby trávník za tři roky dosáhl dostatečné kvality, jde to vlastně jen jedním způsobem. Tak jako v řadě jiných situací si my, lidé, prostě vypomůžeme prostředky, které máme k dispozici,“ říká Petr Šikoš, který je jedním ze spolumajitelů golfového areálu Greensgate, prezidentem Asociace golfových hřišť (AGH) a také hlavním akcionářem společnosti TeeTime SE.
Podle Šikošova názoru existuje cesta, jak dosáhnout toho, aby se hřiště stala zase živým organismem a ne jen zelenou, téměř umělou plochou. Trávník na kultovním skotském hřišti St. Andrews roste tři sta let, za tu dobu dokázal natolik posílit, že jej místní nemusí již usilovně hnojit, ani mu dodávat obrovské množství vláhy. Prostě dostal čas vyrůst. „Před sto lety nebyly žádné pesticidy a stejně golf lidi bavil. Tak proč by to nešlo dneska,“ ptá se Šikoš. Asociace golfových hřišť pracuje na plánu nazvaném „Udržitelný golf“. Jeho cílem je postupně změnit přístup ke golfu – nejen majitelů hřišť, ale i nás, hráčů – aby se golf tak trochu vrátil ke svým kořenům.
Začněme si golf užívat
Velmi důležitou roli ve změně myšlení a přístupu ke golfu jako takovému chce hrát také Česká golfová federace (ČGF). Ostatně její prezident Vratislav Janda zmínil otázku proměny golfu v udržitelný sport ohleduplný k životnímu prostředí i ve svém volebním programu při kandidatuře na tuto funkci. Podle jeho názoru existuje velice silná společenská poptávka po tom, aby se golf tímto směrem vydal. „Nemá smysl jednat zbrkle a snažit se vše změnit za rok. Náš plán musí být rozložen do následujících let. Jedním z prvních úkolů je udělat si uhlíkový audit a identifikovat největší slabiny,“ říká Janda a pokračuje: „Je asi zřejmé, že se musíme zaměřit především na tři základní oblasti: vodu, energie a omezení chemie, tedy co nejpřirozenější přístup k trávě.“ Podle jeho zkušeností ze zasedání Evropské golfové asociace (EGA) si tuto skutečnost uvědomují hřiště v celé Evropě. „Mezi leadery patří zejména Británie, Nizozemí a Skandinávie. To ovšem neznamená, že u nás by nebyla hřiště, která by se o změnu přístupu k přírodě nezajímala,“ doplňuje Janda.
Není rozhodně náhodou, že „pěstování přírody“ je také prvním bodem strategie AGH. „Kolem našeho hřiště rostou jahody a mě vlastně trochu mrzí, že když po něm jdu se svými dětmi, nemohou si je utrhnout. Je přece škoda zapomínat na to, že golf by kromě sportu měl být také pohybem ve zdravé přírodě. Když je trávník přesycen pesticidy, asi se v příliš zdravém prostředí nepohybujeme,“ osvětluje důvody, proč uvažovat o změně Petr Šikoš, který přidává historku o tom, jak na amerických hřištích bývalo zvykem stříkat trávu zelenou barvou, aby se hráčům líbila. „To je přeci absurdní,“ poznamenává s úsměvem a dodává: „Když se rozhodneme projet se na kole, přece také nepojedeme na dokonalý velodrom, kde pojedeme sice opravdu rychle, galusky budou dokonale držet a my dosáhneme nejlepšího času. Spíše zvolíme polní cestu a užijeme si i přírodu kolem. Pak nám přece nebude vadit, že prášila a byla hrbolatá. Proč by to nešlo na golfu? Vždyť přesně takhle vznikl.“
Bylo by ale obrovskou chybou zaměřit se například jen na hnojiva a pesticidy. Jak Šikoš upozorňuje, je to sice důležitá část celkové změny, ale nikoli samospásná. Možná dokonce zjistíme, že nejde ani o ten nejdůležitější problém, kterému u golfu čelíme. Naší snahou by mělo být to, aby se hřiště co nejvíce přiblížilo přírodě a přirozenému růstu. A to je věc, která bude samozřejmě nějakou dobu trvat. Začít musíme už při jeho zakládání. „Čeští greenkeepeři jsou skvělí a dobře vědí, jak trávník založit tak, aby měl skutečně šanci přežít. Dokonce i greeny lze postavit tak, aby vodu lépe zadržovaly v hlubších vrstvách. Díky tomu bude silnější, budou jí méně odehnívat kořínky a celkově si poradí s okolními podmínkami lépe než zhýčkaný, pravidelně zavlažovaný a chemicky ošetřovaný trávník, který je potřeba pravidelně vyměňovat,“ vysvětluje změnu v přístupu Šikoš. Jak upozorňuje, samozřejmě pokud bude trvat hráč těsně po dešti na tom, že rychlost greenů musí být přesně třináct stop, asi toho nedosáhneme. Přesto je ale podle něj velmi důležité, abychom postupně proměnili hřiště tak, aby místo rychlého odvodu dešťových srážek do okolních potoků a řek (protože chceme po dešti co nejrychleji hrát na dokonalém hřišti) dokázali vodu v krajině zadržet a později ji využít třeba pro zavlažování.
Podle Vratislava Jandy nemusí ale tato změna pro amatérské hráče znamenat žádné zásadní snížení komfortu. „Britové ze svých zkušeností například přestávají zavlažovat fairwaye. Ty sice přestanou být tak dokonale zelené, ale jejich vlastnosti z pohledu hry to zásadně nezmění. Myslím si, že zejména amatérský hráč změnu běhu a dopadu míče téměř nemá šanci zaznamenat,“ uvádí Jansa. „Může někomu vadit pampeliška na fairwayi?“ připojuje se s jistou dávkou ironie Šikoš. „Nakonec, podmínky budou stejné pro všechny,“ dodává Janda.
Oba pánové se přitom shodnou v tom, že zájem na opětovném přiblížení golfu přírodě mají nejen majitelé hřišť, ale také samotní golfisté. Předseda České golfové federace Vratislav Janda k tomu dodává: „Největšími skupinami golfistů jsou mladí hráči a pak také lidé nad pětačtyřicet let. O tom, že je ekologie mezi mladými důležitým tématem, asi není třeba pochybovat. A také starší hráči už v tomto věku mají obvykle vyřešeny základní existenční starosti, proto se jim otevírá prostor myslet také na svět kolem sebe. Jsou tak ochotní investovat do pomoci planetě své peníze, ale i jistou část komfortu. Uvědomují si totiž, že pokud něco nezměníme, dalším generacím by už vlastně nic nemuselo zůstat,“ popisuje Janda, proč má podle něj golf šanci stát se jedním ze sportů, ve kterém bude hrát soulad s přírodou důležitou roli. I podle něj je zadržování vody v krajině, vytváření mokřadů a méně intenzivní přístup klíčový.
Z pohledu majitelů hřišť má celý problém samozřejmě ještě jeden rozměr – náklady. Dnes je provoz hřiště velmi náročný a jen málo areálů je ekonomicky rentabilních. „Musíme počítat s tím, že postupně bude docházet k omezování možnosti používat pesticidy a další chemické prostředky a do té doby bude jejich cena rychle stoupat,“ varuje Janda a oceňuje, že majitelé českých hřišť si tuto skutečnost uvědomují. „Nezměníme se zítra, ale změnit se musíme, jiná cesta není. A čím později se na změnu začneme připravovat, tím náročnější a dražší bude,“ poznamenává Šikoš a znovu připomíná, že musíme jít ještě o krok dál v našem celkovém přístupu.
Začněme lépe hospodařit s energiemi
Na cestě k uhlíkové neutralitě golfu jsou velmi důležitou – a možná jednou z nejdůležitějších – položek také energie. Ty tvoří také velmi významné náklady, ať již je to elektřina potřebná k provozu klubovny, benzín do různých strojů, kterých je na hřišti potřeba poměrně hodně, a mnoho dalšího. Proto právě tady lze nalézt největší prostor k úsporám. „Uvědomme si jednu docela důležitou věc, většina golfových areálů je v provozu pouze od jara do podzimu,“ poznamenává Petr Šikoš a doplňuje: „To je přesně období, kdy i v našich podmínkách dokážeme vyrábět poměrně velké množství energie ze slunce.“ Proto je přesvědčen, že právě tímto směrem by měla mířit pozornost provozovatelů golfových areálů.
„Když se podíváme na golfové hřiště, je to často poměrně velký areál, v němž se ale pro samotnou hru využívá jen menší část,“ pokračuje při představování svých úvah prezident AGH. Prostor pro instalaci fotovoltaických panelů je tak podle něj poměrně velký, kromě obligátních střech nevidí Šikoš ani problém instalovat panely také na některé nevyužívané pozemky. „Nemusí se to každému úplně líbit, ale proč by vlastně měly panely na místech mimo hřiště vadit?“ ptá se. Současně s instalací zdroje energie bychom měli také uvažovat o její akumulaci. Nesmíme totiž zapomínat, že část prací se v areálu musí zvládnout v době, kdy v něm nejsou hráči – po soumraku nebo třeba brzy ráno, kdy sluníčka není tolik.
Areály by pak měly postupně opustit stroje se spalovacími motory a přejít na ty akumulátorové. Pozitivní je, že dnes už většina výrobců nabízí bateriová řešení i u profesionálních strojů. Přitom přes den by mělo být k dispozici dostatek energie, aby se mohly všechny průběžně dobíjet. Také Vratislav Janda, prezident České golfové federace, vidí ve využívání obnovitelných zdrojů velký potenciál pro golfové areály. „Postupně bychom měli přecházet k využívání tepelných čerpadel pro vytápění. V době největší zátěže hřišť je sluneční energie dost,“ doplňuje Janda Šikoše a poznamenává, že samozřejmě jednou cest ke snížení nákladů na energie je využití i dalších technologií. „Každé golfové hřiště produkuje poměrně nezanedbatelné množství trávy. Ta v řadě případů jen tlí na hromadách, z čehož vznikají také skleníkové plyny. Pokud bychom tento biologický odpad dokázali využít pro výrobu tepla nebo elektřiny, například v bioplynových stanicích, opět tím uděláme další krok ke snížení produkce CO2,“ říká Janda.
Samozřejmě taková změna vyžaduje nezanedbatelné investice, které se budou provozovatelům vracet několik let. Právě tady ale vidí Janda důležitou roli pro ČGF: „Musíme začít velmi rychle připravovat smysluplné projekty. Vidíme jednoznačný společenský zájem skutečně věci začít měnit a jsme přesvědčeni, že na evropské i národní úrovni může být otevřena celá řada dotačních programů. Je jenom na nás, jestli budeme připraveni a dokážeme je využít pro proměnu golfu.“ Právě Česká golfová federace chce v této oblasti působit velmi aktivně a ve spolupráci s AGH pomoci areálům získat prostředky z těchto programů a otevřít jim tak cestu k uhlíkové neutralitě.
Podpora komunity
Podle Petra Šikoše trochu ztratil v posledních letech golf svůj původní společenský rozměr a dnes hraje prim sportovní stránka. „Projevuje se to na hřištích, hráči jako by si nechtěli hru pořádně užít. Jejich cílem je hřištěm projít co nejrychleji a zahrát co nejlepší výsledek. Posedět s kamarády v klubovně po hře? To už je dnes výjimka,“ říká s nepřehlédnutelným smutkem v hlase Šikoš a zdá se, že svou představu o návratu k základům golfu myslí opravdu vážně. Podle něj – a ostatně i podle strategie AGH – může být snaha proměnit golf v uhlíkově neutrální sport cestou, jak to změnit. „Když se budeme aktivně podílet na věcech, které nepomáhají jen nám samotným, ale vlastně celé planetě, může nás to spojit,“ prohlašuje optimisticky.
Může jít o drobnosti. Ale pokud se má stát golf skutečně znovu zeleným sportem, musíme do mozaiky skládat menší i větší kroky. „Jednoznačně největší uhlíkovou stopu v celém golfovém světě vytváří hráči,“ poznamenává Petr Šikoš a připomíná, že až na výjimky nejsou golfové areály u nás příliš dobře dostupné hromadnou dopravou. Naprostá většina hráčů tak jezdí na hřiště svými auty. „Není to samozřejmě trend jen u nás, i když ve Skotsku mají zajímavou výjimku. Tamní dráhy postavily trať na sever od Edinburghu, ale byla málo využívaná. Jednoho z manažerů tedy napadlo postavit u ní golfové hřiště. A tak tam dnes golfisté jezdí vlakem,“ vypráví Šikoš s tím, že u nás je podobnou výjimkou hřiště na Černém Mostě, na které se dá v podstatě snadno dostat i veřejnou dopravou.
Dobře si ale uvědomuje, že řešení pro většinu našich hřišť to asi nebude. Zkusme se ale podívat na takovou drobnost, jakou je elektromobilita. „Ať už si o ní dnes myslíme cokoli, golf je pro ni vlastně jako stvořený. Za pět hodin, za kolik trvá obvykle odehrát osmnáct jamek, se kterékoli elektrické auto bez problémů dobije,“ naznačuje možnost, jak by mohla změna přístupu ke golfu pomoci se snižováním emisí ještě více. Pokud budou totiž provozovatelé hřišť vyrábět levnou energii ze slunce, mohou ji nabídnout také hráčům pro jejich auta. Přímo se nabízí například zakrytí parkovacích ploch a jejich osazení panely, aby tak u většiny stání mohla být nabíječka. Pro nabití během pěti hodin přitom není potřeba žádný dramaticky velký výkon, takže by nemuselo jít o velký technický problém. A najednou by uhlíková stopa golfové hry mohla padat ještě rychleji.
Propojení elektromobility a golfu vidí jako smysluplné také Vratislav Janda, ostatně jak poznamenává, benzínové golfové vozíky už jsou dnes na hřištích také raritou, proč by se podobnou nemohla stát i auta návštěvníků? „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že pokud se golf vydá na cestu k uhlíkové neutralitě, může to přitáhnout také pozornost mnoha partnerů, a tím otevřít provozovatelům hřišť i cestu k dalším finančním zdrojům,“ uvádí Janda a zmiňuje již vyjádřený zájem dodavatelů nabíjecích stanic se ve spojitosti s golfem prezentovat, stejně jako prostor pro firmy, které dost dobře nemohou svou uhlíkovou stopu snižovat přímo, a tak budou mít zájem (nebo spíše časem povinnosti) podpořit nějaké jiné aktivity mířící tímto směrem. „Vůbec nepochybuji o tom, že pokud se nám z golfu podaří udělat první skutečně zelený sport, výrazně to může prospět jeho celkové prestiži,“ zdůrazňuje Janda.
Cesta je dlouhá, ale není čas přešlapovat
Oba pánové se shodují v jedné věci – proměna golfu v udržitelný sport není otázkou dní nebo měsíců. Zdůrazňují, že jde spíše o plán na následující jedno, či pravděpodobněji dvě desetiletí. Během této doby je potřeba jednotlivé kroky plánovat tak, abychom je nedělali bez hlubšího smyslu a zároveň pro provozovatele areálů neznamenaly neúnosné zvýšení nákladů. „Ale nalijme si čistého vína. Snížit naši uhlíkovou stopu budeme muset tak jako tak. Pokud na tom začneme pracovat včas, máme velkou šanci využít podpory z veřejných, ale i privátních zdrojů. V případě, že to neuděláme, budeme prostě muset všechny tyto náklady financovat ze svého,“ uzavírá prezident České golfové federace Vratislav Janda.
