Příjemné a nepříliš zprofanované Nauders, tajný domácí tip rakouských lyžařů, leží v Reschenském průsmyku jen coby kamenem dohodil od hraničního trojúhelníku Rakousko-Švýcarsko-Itálie.
Nauders je tajným tipem rakouských lyžařů. Toto moderního rodinného středisko s pestrou skladbou sjezdovek, kterou doplňují běžkařské stopy, jedna z nejdelších sáňkařských tras v Alpách, nebo možnost bruslení na zamrzlém jezeře, je totiž mimo Rakousko velmi málo známé, a proto nebývá ani v hlavní sezoně nijak zvlášť frekventované. Dalším skvělým bonusem je jižní klima a slunné podnebí, díky nimž resort nabízí ojedinělou kombinaci exkluzivního lyžování s prvotřídní rakouskou infrastrukturou a slunným italským podnebím.
Hrad z 12. století
Historie Nauders se píše již od doby bronzové, kdy v místech několik kilometrů na sever od jezera Reschensee ležela nevelká osada. Na mapě z 2. století nalezené v Alexandrii je toto sídlo označené jako jedna ze zastávek na proslulé starořímské obchodní a vojenské cestě Via Claudia Augusta. Nepřehlédnutelnou dominantou městečka zůstal až do dnešních dnů působivý hrad Nauderberg, který byl vybudován počátkem 12. století a stal se významným centrem soudní moci. Nedaleko od hradu stojí jeden z nejstarších kostelů v Tyrolsku – St. Leonhardkapelle. Současné Nauders si dokázalo uchovat svůj historický šarm a zároveň se proměnit v atraktivní horské středisko, které návštěvníkům nabízí vše, co patří ke špičkové lyžařské dovolené.
Rodina je základ státu
Lyžařskou oblast tvoří pět středisek se společným skipasem: Bergkastel v samotném Nauders, jen několik kilometrů za blízkou italskou hranicí vzdálený Schöneben/Belpiano a další tří menší ski areály v Jižním Tyrolsku – Watles, Trafoi am Ortler a Sulden am Ortler. Dohromady nabízejí 211 kilometrů sjezdovek všech obtížností v nadmořských výškách od 1400 do 3250 metrů. Zimní sezóna začíná zhruba v polovině prosince a trvá do konce dubna. Nauders si zakládá na rodinném konceptu, jsou zde rozsáhlé cvičné louky, slalomy mezi komiksovými postavičkami a snowparky pro začátečníky s jen mírnými překážkami a skokánky. Sedačkové lanovky jsou vybaveny ochrannými plastovými kryty na sklápěcích madlech, které dětem obemknou stehna tak, aby pod nimi nemohly sklouznout dolů.
Přehledné dálnice
První den vyrážíme na průzkum sjezdovek v Nauders. Nástupní stanice páteřní lanovky je z městečka vzdálená několik set metrů a tudíž jedeme autem. Alternativu nabízí místní skibus, který pendluje v desetiminutových intervalech a pasažéry – na rozdíl od motoristů, které čeká cesta přes rozlehlé parkoviště – vysadí přímo u nástupu do moderního terminálu. Lanovka Bergkastelseilbahn nás během pár minut vyváží do výšky 2200 metrů do centra ski-areálu, kterému se říká Bergkastel. Součástí komplexu horní stanice lanovky je několik restaurací, půjčovna, lyžařská školička a veškeré potřebné zázemí. Nasadíme lyže, projedeme kolem venkovního baru model „slunečník“ a pokračujeme osmisedačkou Zirmbahn do výšky 2650 metrů. Odsud se po širokém svahu pod vrcholem Bergkastelspitze spouští dvě nejfrekventovanější místní sjezdovky, přehledné červenomodré dálnice číslo 2 a číslo 3 s převýšením téměř půl kilometru. Obě jsou extrémně široké, obzvlášť „dvojka“ v tomto ohledu s přehledem konkuruje pražskému Václavskému náměstí. Nemalou část dopoledne trávíme na těchto tratích, protože mezi dojezdy obou sjezdovek je snowpark s u-rampou a hlavně s tunelem, který spolehlivě funguje jako magnet na zájem dětí, ale překvapivě i řady zletilých lyžařů a snowboardistů.
Černá ve tvaru u-rampy
Až po zhruba deseti jízdách se přesouváme o kousek dál vyzkoušet černé sjezdovky číslo 6 a 25 a červenou číslo 7, které se vinou po sousedním svahu na jižním okraji areálu. Dvojici solidních černých se nedá nic vytknout, obzvlášť první z nich s horním úsekem ve tvaru u-rampy je hodně razantní a dlouhá tak akorát, aby ji průměrně zdatný lyžař sjel bez zastávky. Na trochu odříznuté červené se kvůli přerušovanému okolnímu porostu často střídá sluníčko se stínem a závěr je tak mírný, že se k lanovce sotva dá dojet bez pomoci hůlek. Po obědě v příjemné restauraci Lärchenalm sjíždíme po nepříliš náročné červené číslo 1 až do údolí a zase se vracíme zpátky na Bergkastel. Ti, kdo pospíchají, mohou od zmíněné restaurace zpět na Bergkastel vyjet nenápadnou dvousedačkou Lärchenhanglift skrytou v lesním porostu.
Dvojici solidních černých se nedá nic vytknout, obzvlášť první z nich s horním úsekem ve tvaru u-rampy je hodně razantní.
Čejek
Děti, s nimiž jsme do Nauders vyrazili, už pošilhávají po slíbené sáňkařské dráze, ale ta je v programu až na následující den. Přejíždíme modrým traversem číslo 11 k expresní šestisedačce Gaislochbahn. Přímo pod ní se lesem vine sympatická ski route číslo 3. Po obou stranách lesa se po plochém kopci táhne celkem pět svižných červených tratí, jedna lepší než druhá. Když si je všechny dosyta vychutnáme, pokračujte po dalším traversu k podivné modré ‚krabici‘, která zdálky připomíná obří přepravní kontejner. Ve skutečnosti to je budova spodní stanice lanovky Tscheyeckbahn mířící do míst pod vrcholem se zvláštním názvem Tscheyeck (čte se ‚čejek‘, 2666 m). Pak se ještě necháváme vytáhnout kotvou na Gueser Kopf (2850 m), vůbec nejvyšší bod celé oblasti dostupný na lyžích. Tscheyeck je v horní části bezlesý a občas zde nepříjemně zafouká. Na výběr máme poměrně úzkou černou pistu číslo 18 a dvojici červených magistrál číslo 17 a 19, které ze strmého svahu doslova padají. Nejvíc nás baví sedmnáctka – na ostrém a náročném sjezdu sice číhá celá řada vln a terénních nerovností a proto je nutné být neustále ve střehu, ale odměnou je dobrý pocit ze supersportovní jízdy, která spolehlivě zahřeje i v mrazivém vichru.
45 km/h na sáňkách
Vítaným nelyžařským bonusem v Nauders je jedna z nejdelších sáňkařských drah v Tyrolsku: začíná v Bergkastelu, měří osm kilometrů a má převýšení zhruba 800 metrů. Křižuje převážně lesem, nebezpečná místa jsou lemována dřevěnými mantinely a u několika jedovatých zatáček při brždění pomáhají protisvahy. Protože trať vede mimo sjezdovky, může se sáňkovat třeba celý den, respektive během provozu lanovky a ve čtvrtek, kdy se koná večerní lyžování, ještě navíc od 19 do 22 hodin. Vítězná dvouposádka naší čtyřčlenné výpravy dosáhla při adrenalinovém sjezdu maximální rychlosti 45 km/h.
Vítaným nelyžařským bonusem v Nauders je jedna z nejdelších sáňkařských drah v Tyrolsku, měří osm kilometrů.
Bruslení v podhradí
Dále máme na programu bruslení. Pečlivě udržovaná ledová plocha je zasazená do půvabného prostředí přímo pod hradem Nauderberg. Je zde bar, DJ s komorním sound systémem, půjčovna bruslí a dobře vytopená šatna. Po setmění, když po hradu a ledové ploše kloužou světla z barevných reflektorů a servíruje se svařené víno, je atmosféra dokonalá. Na jednom konci ledu jsou dráhy na curling, uprostřed se bruslí, na dalším konci hrají hokej místní, kteří nás lákají do party, protože jim chybí zdatní útočníci. Scházejí se prý každý den, takže pokud se do Nauders vypravíte a hokeji holdujete, přivezte si s sebou hokejky.
Benvenuto in Italia!
Jak už bylo zmíněno v úvodu, nauderský skipas platí také v dalších čtyřech blízkých jihotyrolských střediscích. My jsme vyrazili do nejbližšího z nich – Schöneben/Belpiano–Haider Alm/Malga San Valentino, který leží u jezera Reschensee jen osm kilometrů od Nauders. Až do předloňské sezony šlo o dva oddělené resorty, nyní je spojuje téměř pět kilometrů dlouhá lanovka. Centrem areálu s pětašedesáti kilometry sjezdovek je gigantická ranvej pod vrcholem Zehner (2675 m) na severním svahu posazeném v takovém úhlu, že se ho sluníčko jen zlehka dotýká – při jízdě tak lyžaři vrhají dlouhé stíny, na kterých lze snadno obdivovat více či méně ladné pohyby. Ultraširoké modré a červené tratě zde doplňují hned čtyři plnokrevné černé – doporučujeme hlavně nejdelší z nich, číslo 7 Hütteltal. Samozřejmě nechybí snowpark se sestavou skokánků a fun slope s tunely a zvonkohrou. Nejoblíbenější atrakcí je policista, který měří rychlost. Součástí ski areálu jsou mimo jiné tři na sebe navazující pojízdné pásy, přičemž dva z nich jsou dokonce kryté stěnami a střechou. Začátečníkům pomohou zdolat mírnou cvičnou louku s převýšením asi 300 metrů, kde pak mohou pilovat první obloučky.
Travers do Haider Almu u jezera Haidersee lemují tabule s informacemi o místní floře a fauně, v létě totiž tudy vede naučná stezka. Zdejší lanovka St. Valentin-Haideralm nás během pár minut přemístí z výšky 1470 metrů do 2160 metrů. Výhledy z těchto míst na jezero a okolní pohoří berou dech. Kudy pojedeme se nemusíme moc rozmýšlet, dolů totiž vede jediná trať – příjemná a členitá panoramatická červená čáslo 10. Sjezdovky v Nauders nejsou nijak frekventované, ale tady je lidí ještě daleko méně, spolulyžaře spočítáme na prstech jedné ruky.
Kostel uprostřed jezera
Po lyžování míříme na průzkum jezera Reschensee. Vodní plocha o rozloze 6,6 kilometrů čtverečních vznikla v roce 1950 zatopením několika vesnic a spojením dvou menších přírodních jezer. V jedné z vesnic stál kostel s mimořádně vysokou věží a ta se nyní tyčí přímo z vodní, respektove ledové plochy. Fascinující fotogenická scéna nemá chybu. K věži připomínající londýnský Big Ben se dá po ledě přejít a když místní odklidí sníh, tak se zde bruslí. Kromě pěších a bruslařů se po zamrzlém jezeře pohybují také vyznavači kiteboardingu.
Na běžkách k Reschensee
Nauders má co nabídnout také běžkařům. Celkem zde najdete více než 90 kilometrů tratí pro klasiku i bruslení v nadmořských výškách 1440 – 1900 metrů, které vedou přes hranice do italského Jižního Tyrolska a švýcarského Engadinu. Běžečtí znalci ocení jízdu po noční osvětlené Via Claudia, romantické duše zase úsek kolem pohlednicově nádherného jezera Schwarzer See. Naše výprava zamířila na běžkách jen na krátký výlet k Reschensee. Dokonale upravená osmikilometrová scénická trať údolím podél strmého skalního masivu vede převážně mírně z kopce a poklidným tempem se dá zvládnout za hodinu a půl. Počítejte ale s tím, že dopoledne je prakticky celá stopa ve stínu.
Běžečtí znalci ocení jízdu po noční osvětlené Via Claudia, romantické duše zase úsek kolem pohlednicově nádherného jezera Schwarzer See
Připravil: Roman Zvarič, Foto: Tirol Werbung, Nauders Tourism, archiv
