Přes svou mimořádnou golfovou tradici a vynikající kvalitu hřišť se Skotsko stává pro české hráče oblíbeným cílem golfových dovolených teprve pozvolna. Hřiště v domově golfu jsou však mimořádná, stejně jako atmosféra této větrné země.
Připravil: Daniel Valchovník, Foto: archiv
Nadšeně odlétám do nehostinné, deštivé a větrné krajiny uskutečnit svůj golfový sen do místa, kde se tento úžasný sport zrodil. Skotsko se krom pevniny skládá z více než 790 ostrovů, a kromě golfu nabízí krásné přírodní scenérie, kulturní život, místa dýchající historií, překvapivou vstřícnost místních obyvatel se specifickým smyslem pro humor, mírné klima a v neposlední řadě skvělou whisky. Zimy jsou tady mírné a teploty zřídkakdy klesají pod bod mrazu. Příjemné klima panuje od konce dubna do října. Skvělým argumentem pro skotskou golfovou dovolenou je i diverzita hřišť. Ceny green fee tady začínají na patnácti librách a na těch nejznámějších hřištích, jako je Prestwick, Royal Troon – Old Course nebo Turnberry – Ailsa Course končí na částkách přesahujících hranici dvou set liber.
V epicentru
První zastávkou po příletu do Skotska nemůže být nic jiného než opatství Saint Andrew’s, kde se zrodila nejenom whisky, ale i první pravidla golfu. Ta byla sepsána v roce 1744. Není proto překvapující, že právě Skotsko se pyšní vůbec největší koncentrací golfových hřišť na počet obyvatel, zhruba devítinásobně překračuje průměr ve zbytku Evropy. Skotsko, rozlohou podobně velké jako Česká republika, má na mapě přes 550 hřišť. Cesta z letiště do hotelu Fairmont St. Andrews, jednoho z nejlepších hotelů ve Skotsku, trvá něco přes hodinu. Přibližně polovina vede po dálnici, druhá po udržovaných místních komunikacích. Ve stejném hotelu se mimochodem v roce 2009 sešlo více než 140 delegátů z šedesáti zemí světa, zástupci národních PGA a PGA European Tour na 8. Mezinárodní konferenci R&A, která se koná každé čtyři roky, aby projednali nejdůležitější témata současného golfu.
Sám na drivingu
Ještě v den příjezdu jdu v pozdních odpoledních hodinách odpálit svůj první míček. Driving range se nachází pět minut chůze od hotelu, a to hned vedle golfové klubovny postavené v moderním stylu mezi dvěma osmnáctijamkovými hřišti Kittocks a Torrance. Druhé ze zmíněných hřišt bylo navrženo jedním z nejznámějších skotských golfistů, Samem Torrancem, členem i kapitánem čtyř vítězných rydercupových týmů Evropy. Ke svému překvapení jsem na drivingu sám. Pravdou je, že místní si na pár odpalů před hrou moc nepotrpí. Už za půl hodiny tréninku nemohu vydržet velmi silné poryvy větru, a tak běžím do pro shopu koupit čepici zapomenutou doma. Zítra mě konečně čeká hřiště Kittocks. Den zakončuji večeří s přáteli v tradiční golfové restauraci The Dunvegan Golfers Corner přímo v městečku St. Andrews. Podnik patří ke známému golfovému hotelu The Dunvegan. K vyzkoušení je tady pět druhů místního i zahraničního piva a přes dvacet různých druhů skotské whisky. Atmosféra je nepopsatelná, zdi zdobí zarámované fotografie světoznámých golfistů, kteří sem v minulosti zavítali – mezi hosty patří i Tiger Woods. Hotel s restaurací sídlí skutečně ve středu všeho dění, je vzdálen pouhou minutu jízdy od St. Andrews Old Course, deset minut od Dukes Course, patnáct minut od Ladybank, pětadvacet minut od Scotscraig, Crail, Kingsbarns a zhruba hodinu od Carnoustie a Gleneagles.
Světové centrum golfu
Se svými sedmi veřejnými hřišti, ležícími přímo ve městě, a dalšími třiceti ve vzdálenosti do půl hodiny jízdy je St.Andrews hlavní světovou golfovou destinací. Mezi její nejslavnější hřiště patří Old Course, New Course a hřiště patřící k hotelovém komplexu Duke‘s St. Andrews a Kingsbarns.
Hra na mistrovském hřiště Kingsbarns, které jsem absolvoval třetí den cesty, patří mezi golfové životní zážitky. Nachází se devět kilometrů od St. Andrews a pod designem z roku 1999 je podepsán Kyle Phillips. K dispozici je tady pět různých odpališt. Jedná se o typické linksové hřiště vyznačující se ladností, vynikajícími greeny a větrným prostředím. Klub nabízí k zapůjčení vozíky s počitadlem ran a před hrou obdržíte ‚welcome pack‘ zahrnující týčka, kovové vypichovátko a pamětní medaili, vše s logem královského hřiště. Osobně mě nejvíc zaujala jamka číslo 12 se jménem Orrdeal (par 5, 566 m), která parádně kopíruje pobřeží a člověk tady řeší dilema, zda se soustředit na hru nebo si užívat výhledy, které se na jamce naskytnou. Další výzvou byla patnáctka (par 3, 185 m) se jménem Rocky Ness, kde se těsně před odpalištěm vlévá malý potůček přímo do moře. Pravou stranu lemují husté stromy, levou pak pobřeží s mořskými vlnami. Hru obvykle stěžuje bočně vanoucí vítr. Hřiště hostilo PGA European Tour´s Alfred Dunhill Links Championship společně s tradičními baštami St. Andrews Old Course a Carnoustie.
Mobilům vstup zakázán
Po hře zamířím do klubovny na jedno točené. Je zakázáno sem brát mobilní telefon a taktéž se pro vstup vyžaduje přezutí z golfových bot. Pro Skoty je klubovna místem hlavně pro odpočinek po hře, kde golfisté tráví čas proto, aby pohovořili o společných dojmech ze hry.
Ve svém nabitém programu se v odpoledních hodinách vydávám opět do městečka St.Andrews, které není pouze rájem golfistů, ale také krásným historickým městem s univerzitou, hradem a ruinami katedrály, kde můžete příjemně strávit volný čas prohlídkou památek nebo návštěvou místních restaurací, barů či kaváren. St. Andrews je poměrně klidné město, kde bary i o víkendech zavírají už třicet minut po půlnoci. Žije tady asi osm tisíc obyvatel, pokud nepočítáme studenty, kterých je zde během studijního období kolem 2000. Studoval zde i princ William, a ten jako první člen královské rodiny obdržel na univerzitě akademický titul.
Nejslavnější jamka světa
Ale konečně se k tomu, co pro každého golfistu znamená výjimečnou událost – k návštěvě nejslavnějšího golfového hřiště světa, Old Course. Leží u hotelu se stejnojmenným názvem a samotný hotel byl oceněn titulem Skotský hotel roku. Je to jediný hotel, který vám, pokud jste v něm ubytovaní, nabízí možnost rezervace tee time na Old Course. I pokud nejste hotelovými hosty, doporučuji návštěvu Road Hole Grillu, který se nachází v nejvyšším patře hotelu, s výhledem na nejslavnější golfovou jamku světa. Tady můžete vychutnat prvotřídní kuchyni v příjemné atmosféře. Místní Road Hole Bar nabízí výběr z téměř 200 druhů whisky snad z každé dosud fungující destilérie v zemi. V neděli je hřiště zavřeno, a ti, kterým se nepoštěstí si ho zahrát, se po něm mohou alespoň projít nebo si u něj udělat piknik.
Má cesta pokračuje do oblasti East Lothian a severního Berwicku, který není tak známý. Nachází se zde přes dvacet velmi pěkných golfových hřišt, za zmínku stoje třeba Gullane 1, 2, 3, Craigielaw Golf Club, Castle Park nebo Haddington. Oblast je vzdálena jen pár minut od Edinburghu a necelé dvě hodiny od St. Andrews.
Důvod k návratu
Další den ráno směřuji do golfového klubu Gullane. Gullane 2, které jsem hrál jako mé poslední hřiště na cestě hostilo Seniors Open Amateur Championship. Hřiště leží v krásné přírodní scenérii, kde mírně zvlněný terén vytváří jamky, jež vyžadují strategii a přesnost. Míče mimo fervej jsou těžko hratelné a špatně se hledají. Jamka číslo dvě je umístěna v těsné blízkosti rušnější silnice, a tak jsou to při odpalu trochu nervy. Snažím se hrát více doprava, abych náhodou po levé straně netrefil míčkem některé z projíždějících aut. Na jedenácté jamce (par 3, 175 m) hru poměrně komplikuje převládající protivítr. Opravdu krásná jamka je sedmnáctka, otvírá nádherné výhledy na celou okolní krajinu. Hřiště je velmi oblíbené hlavně mezi místními golfisty. Pro všechna tři hřiště jsou k dispozici dvě klubovny, a to jedna pro ženy a druhá pro muže.
Poslední den cesty si po západu slunce vychutnávám oblíbenou sladovou whisky Glenmorangie z palírny založené v roce 1843 a uvědomuji si, že bych ve Skotsku potřeboval strávit více času a navštívit i další proslulá hřiště, jako jsou Carnoustie, Muirfield, Turnberry, Gleneagles či Royal Troon, na nichž se konají prestižní turnaje. Alespoň mám důvod se do Skotska vrátit.
Letecké spojení z Prahy je ideální přímou linkou do Edinburgu, do Glasgow jsou lety časově náročnější a vyžadují přestup.
