Už bez českých hráčů a dvou z trojice hvězdných „kluků z plakátu“ Ernieho Else a Leeho Westwooda bude o víkendu pokračovat šestý ročník golfového turnaje D+D Real Czech Masters na Albatrossu s dotací rovný milion euro. Lídrem turnaje je po dvou kolech Ital Edoardo Molinari, starší bratr slavnějšího Francesca a vítěze The Open z loňského roku, který vede se skóre -12. O dvě rány za ním je Belgičan Thomas Pieters, vítěz druhého ročníku turnaje.
Osmatřicetiletý Ital hraje na Albatrossu ve výborné formě – v obou kolech zahrál shodně šest ran pod par a především ani jednou nechyboval. „Vyměnil jsem na začátku roku golfové vybavení, což mi hodně pomohlo. Od té doby hraju velice konzistentně, hru si zase užívám. Cítil jsem se na hřišti výborně, připravoval jsem si šance a také jsem je proměňoval,“ konstatoval Molinari, který má na svém kontě dosud tři vítězství z turnajů European Tour a tím dosud posledním je triumf z Maroka v roce 2017.
Cutem neprošel ani jediný Čech
Ze třinácti českých hráčů ve startovním poli neprošel sítem cutu ani jediný, takže na Albatrossu se už třetí rok po sobě bude o víkendu hrát bez české účasti. Tím posledním, kdo prošel na Czech Masters cutem, byl Filip Mrůzek v roce 2016.
Před druhým kolem měli nejlepší výchozí pozici Aleš Kořínek a amatér Jakub Bareš, kteří v úvodní rundě zahráli dvě rány pod par. To byla dlouho v pátečním pokračování turnaje hranice cutu, ale v závěru se posunula na -3.
Bareš začal nadějně i druhé kolo, ubral ještě ránu, ale na druhé devítce zapsal dvě bogey a celkově dohrál se skóre -1. To ale stačilo pouze na dělené 85. místo, dvě rány pod hranicí cutu. I tak to bylo nejlepší umístění českého hráče na turnaji.
„Samozřejmě mě to mrzí. Především na patnáctce jsem zahrál zbytečné bogey. Bohužel mi tam dnes nepadaly ani putty. Šance, které jsem měl, jsem neproměňoval, častěji jsem se spíš zachraňoval. Přesto jsem spokojený s tím, že jsem dohrál jednu ránu pod par. A potěšila mě i poslední jamka, na které jsem proměnil desetimetrový putt do birdie. Přesně to mi dneska chybělo, aby moje skóre bylo lepší,“ popsal své loučení s turnajem amatér Bareš, který se do turnaje dostal až na poslední chvíli, pouhých pět dní před jeho začátkem. A už za měsíc nejspíš přestoupí k profesionálům.
Zatímco pro Bareše byl start na Czech Masters především o sbírání zkušeností, pro Aleše Kořínka to byla další nevyužitá šance. „Po včerejšku jsem tajně doufal, že bych tady mohl konečně to prokletí zlomit, ale měl jsem docela špatný začátek, přesto jsem většinu jamek ubojoval. Na pětce jsem dokonce zahrál zázračné birdie,“ vrátil se bývalý fotbalový brankář Zlína k situaci na páté jamce. Na ní totiž nejprve trefil hluboký bunker, z něho se vyhrál do roughu a poté poslal míček do jamky chipem přes celý green.
„Nechat si na poslední čtyři pět jamek na Albatrossu povinnost, že musím zahrát aspoň dvě birdie, to je špatně. Jedno se mi povedlo zahrát na tříparové šestnáctce, kterou úplně nemusím, ale to bylo všechno. Prohrál jsem si to ale sám,“ dodal zklamaně Kořínek, který turnaj dohrál celkově v paru.
Před turnajem se Filip Mrůzek řadil mezi české hráče, od nichž se postup do finálových kol tak trochu čekal. Nestalo se. Mrůzek musel dohánět ztrátu už z první rundy, ve druhé útočil, skóroval a „nastřílel“ šest birdie. Jenže také chyboval a vedle čtyř bogey zapsal i jedno double bogey.
Klíčem se pro ně staly jamky 4 a 5. Na nich ztratil tři rány. „Po třech jamkách jsem byl už jednu ránu pod par, ale pak přišla na čtyřce fatální chyba, když jsem zahrál wedgí ze 77 metrů „tlustou“ ránu do bunkeru. Bylo z toho double bogey a jako bych dostal kopanec do zad. Asi mám letos blbý rok. Bojuju, snažím se, ale nejde to tak jako loni,“ ohlédl se Mrůzek za svou letošní účastí na Czech Masters.
Nezvládnutý finiš Matuše i Cafourka
Kýžený postup do víkendových kol pro české hráče nepřišel ani v odpoledních flightech. Kolo sice výborně rozehráli Stanislav Matuš i Jan Cafourek, ale v závěru se jejich naděje rozplynuly. Matuš ještě po patnácti jamkách byl na postupovém skóre -3, ale osudem mu stala tříparová šestnáctka. Na ní poslal první ranou míček do vody a z greenu odešel s double bogey. Další ztrátu si připsal i na závěrečné osmnáctce.
„Nebylo to nervozitou, ale spíš jsem byl napumpovaný adrenalinem. Jamka měřila 140 metrů, měl jsem na to přesnou hůl na 135 metrů, ale přepálil jsem jamku o 15 metrů. Přitom jsem začal kolo dobře. Věděl jsem, že musím na první devítce nasbírat co nejvíc birdie. To se mi i dařilo. Na druhé devítce už se tolik neskóruje, ale konec jsem nezvládl. Když na posledních čtyřech jamkách minete green, s tím se nedá uspět. Ty minuté greeny mě potrestaly,“ smutně konstatoval Matuš, který dohrál kolo se skóre +1 a celkově v paru. Tři rány pod hranicí cutu.
Els musel měnit kedíka
Nejen kompletní třináctka českých hráčů se s Albatrossem loučila po dvou kolech. Mezi „oběťmi“ byly i největší hvězdy šestého ročníku turnaje Ernie Els a odpoledne se k němu přidal i Lee Westwood. Cutem neprošli ani vítěz prvního ročníku Czech Masters Jamie Donaldson, či jeden z favoritů Eddie Pepperell.
Els, devětačtyřicetiletý Jihoafričan a vítěz čtyř majorů, zahrál i druhé kolo jednu ránu nad par a se skóre +2 zaostal za cutem o čtyři rány. „Jsem hodně zklamaný. Hřiště se mi moc líbilo, hrál jsem dobře, ale neproměňoval jsem putty. Nerad mám o víkendech volno,“ přiznal Els, který musel v polovině kola měnit narychlo i kedíka. To proto, že jeho caddie Ricky Roberts se dozvěděl o problémech své maminky a spěchal okamžitě za ní. Bag potom převzala Elsova dcera Samantha.
Posílená autobusová linka na hřiště
Už první dva dny přilákaly na Albatross velký počet diváků. Největší z dosud odehraných ročníků, a tak pořadatelé na víkend posilují autobusovou dopravu na hřiště. Ze Zličína do Vysokého Újezda a zpět tak bude vozit diváky zdarma nejen linka 311, ale také nově zřízená linka s označením Czech Masters.
