Po pěti letech jezdec pořadatelské země oblékl žlutý dres. Dres, který navíc slaví stoleté výročí. A nejen to. Nebyla to náhoda, Julian Alaphilippe není jen tak obyčejný jezdec, ale muž, který jede na vítězné vlně a má hlad po dalších vítězstvích. Proč by nemohl vyhrát celou Tour, ptá se rázem nejen Francie?
Alaphilippe je totiž vzácný úkaz. Zkuste ho zařadit do nějaké škatulky a nepodaří se vám to. Umí zasprintovat do cíle. Je skvělý v kopcích – loni vyhrál puntíkatý dres nejlepšího vrchaře TdF. Je výborným klasikářem, který umí v klíčový okamžik závodu vystřelit před peloton a zapnout neskutečně silný dieslový motor. To plně prokázal i během třetí vítězné etapy.
A to ještě není všechno. S Julianem není nuda, v něčem je typický Francouz, d´Artagnan cyklistiky, včetně vizáže, muž emocí. Jen se na něj znovu podívejte, jak si jel v pondělí pro triumf v Epernay. Jak se na kole kroutil, šklebil, jak se svůj stroj snažil doslova popohnat vpřed a jak pak prožíval vítězství.
„Cyklistika by nebyla tím, čím je, kdybychom neměli takové jezdce, jako Julian, kteří závodí na emocích,“ trefil se přesně šéf Alaphilippovy stáje Deceunick Quick-Step Patrick Lefevere podle webu Cyclingnews. Je to tak, ve Francouzově pojetí už nejde jen o sport, je v tom i dávka umění.
Začínal jako cyklokrosař
Ačkoli je členem belgické stáje, stal se 26letý Alaphilippe francouzským hrdinou a miláčkem. Přirovnali jsme ho ke slavnému Gaskoňci z Dumase, ale ve skutečnosti se narodil přímo uprostřed Francie v Saint-Amand-Montrond, v kraji Centre – Val de Loire. Tady leží srdce země, do Paříže 300 km, stejně tak do Lyonu nebo Bordeaux.
Moc se o tom nemluví, ale i Julian začínal podobně jako třeba Zdeněk Štybar, Wout van Aert nebo Mathieu van der Poel jako cyklokrosař. V roce 2010 dokonce získal stříbro na juniorském MS v cyklokrosu. Za dva roky už byl na silnici, kde závodil nejprve za amatérský tým Armee de Terre. A na silnici se evidentně s druhými místy nechtěl spokojit.
Neustále se lepšil. Hned v roce 2013 získal bodovací dres na Tour de l´Avenir. 2016 už zvítězil na Tour of California a o rok později vyhrál svoji první etapu na jedné z Grand Tour – na španělské Vueltě.
Skutečný průlom přišel loni – vyhrál Tour of Britain, klasiky Valonský šíp a San Sebastian a hlavně dvě etapy na Tour de France, z níž si zároveň odvezl trikot nejlepšího vrchaře.
Letošní úspěchy nebudeme ani vypočítávat, stačí zmínit, že s 11 vítězstvími se usadil na čele žebříčku UCI.
“Věřím, že můžu létat”
Velonews.com záměrně připomíná jednu zajímavou epizodu z Alaphilippovy kariéry. V roce 2016 na své první Tour de France narazil Julian při časovce v Ardeche ve sjezdu v plné rychlosti do skály. Byl to podobně šílený manévr, jaký letos odstavil nejméně na půl roku od závodění Chrise Frooma. Francouz ale tehdy nasedl nezraněn znovu na kolo a časovku dokončil. “Věřím, že můžu létat”, napsal k šílené fotce na sociální sítě. O dva dny později skončil na pátém místě v horské etapě.
A teď jak je to s tou Tour, může vyhrát i ji? Sám Alaphilippe řekl, že on není tím správným grandtourovým jezdcem. Ale… Dosavadní průběh jeho kariéry, včetně onoho hrozného pádu i včerejšího vítězství ukazují, že nic není v jeho případě nemožné. Jak potvrdil sám šéf stáje Lefevere, Julian umí poslouchat rady, stále se učí a zdokonaluje.
To by teprve Francie slavila. Na vítěze Tour de France totiž čeká už 34 let. V roce 1985 to byl Bernard Hinault…