Golf na norských Lofotech není šílenost, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to místo pro romantiky, ale taky pro fajnšmekry, kteří chtějí zažít něco jiného než stále jen odpalovat míčky na příjemných evropských hřištích v prostoru mezi Krkonoši a Středozemním mořem. Jedním z nejúžasnějších míst pro golfistu je hřiště Lofoten Links na nejsevernějším cípu Gimsøy, jednoho z 80 lofotských ostrovů.
Hřiště Lofoten Links je mimořádné nejen tím, jak daleko na severu leží, ale také v jak zajímavé oblasti, na čem bylo postaveno, jaký má genius loci, kdo ho stvořil a jak dlouho vznikalo.
Ale pěkně po pořádku. Rozkládá se na 68. rovnoběžce, 160 km za polárním kruhem, tedy tak daleko, že severněji z míst, jejichž jména jste někdy zaslechli, je snad jen přístav Tromsø. Z letiště Harstad – Narvik, kam je z Prahy přes Oslo na Lofoty asi nejlepší spojení, jedete autem tři hodiny po mostech a skrz tunely, které spojují jednotlivé ostrovy nebo si krátí cestu skalami.
Jsou to nezapomenutelné tři hodiny jízdy panenskou přírodou naplněnou oním zvláštním severským světlem, všude kolem strmé hory, pláže s bílým pískem a malé rybářské vesnice s malebnými červenými chatami. Krásně to popsal slavný golfový fotograf Kevin Murray: “Jedete kolem scenerií, o nichž pochybujete, zda jsou z tohoto světa – spíš jako bych projížděl všemi třemi svazky Pána prstenů současně.”
Za polární září v říjnu
Když konečně dorazíte na ostrov Gimsøy, dojedete do osady Hov, odkud je to už jen kousek na Lofoten Links, které bylo v roce 2015 nominováno v soutěži World Golf Awards na hřiště roku. Linksové hřiště, par 71, se doslova proplétá mezi skalisky. Vodní překážky tu tvoří oceán, písečné pláže jsou přírodními bunkery. Do toho skaliska, vítr a již zmíněné magické severní světlo, které se tolik liší od našich končin a vytváří neuvěřitelně dlouhé stíny.
Hřiště vzniklo na starém vikinském pohřebišti, což umocňuje onu nezaměnitelnou duchovní atmosféru.
Ovšem hlavní “atrakcí” je již zmíněná polární záře, kterou tu při golfu zažijete v březnu nebo v říjnu. Říjen je samozřejmě vhodnější (golfová sezona trvá obvykle do poloviny tohoto měsíce). Načasování je tedy důležité, ale díky teplému Golfskému proudu, který obtéká pobřeží, se nějakých třeskutých zim nemusíte obávat.
A teď k historii vzniku hřiště – je dlouhá 25 let. Všechno začalo v roce 1992, kdy otec a syn Tor a Frode Hovové z ostrova Gimsøy kontaktovali legendárního architekta Jeremyho Turnera, jenž tvořil přes tři desítky hřišť v Norsku i v dalších severských zemích, zda by nepostavil i jedno u nich.
Turner souhlasil, přijel na ostrov prozkoumat místo a v roce 1998 bylo otevřeno devítijamkové hřiště. K dobudování na velké hřiště pak vedla i z finančních důvodů ještě dlouhá cesta, ale nakonec po dalších 18 letech bylo zprovozněno všech osmnáct jamek.
“Prozkoumat rozvíjející se tajemství krajiny je primárním úkolem architekta. Potom musí vytvořit dynamiku hřiště, která přinese pocit dobrodružství, radost, motivaci a rozmanitost. Takové hřiště může žít mnoho desetiletí, dokonce i staletí,” řekl jednou Turner o své práci.
Islandský kůň a rybolov
Na ostrovech život funguje na principu souladu přírody a inteligence a povahy lidí. Nemyslí tam na okamžitý efekt, rychlý zisk a klasické hvězdičkové hodnocení hotelů přesně nevystihuje realitu. V Lofoten Links Lodges v těsné blízkosti hřiště je Wi-Fi sice samozřejmostí, vytápí se ale dřevem v kamnech.
K dispozici je nicméně vlastní sauna a jacuzzi a všude jsou výhledy na otevřené moře. Ubytovat se dá i v dřevěných domcích asi půl kilometru od hřiště s velmi podobným standardem.
V roce 2020 by měl být 100 km odsud na jih v blízkosti rybářské vesnice Sørvagen otevřen Hotel Opera z dílny ateliéru Snøhetta, který bude díky futuristickému designu doslova splývat s okolím.
Zajímavostí místa je Islandský kůň, který byl vyšlechtěn během asi tisíce let křížením původně norského poníka s dalšími plemeny na Islandu. Jsou to odolná, inteligentní a přizpůsobivá zvířata, která se v nejtužších zimách naučila přijímat za potravu sledě. Kousek od hřiště Lofoten Links je oblíbená jízdárna, kde těchto koní chovají víc než čtyřicet. Alternativa ke golfu je tedy nasnadě – projížďky po ostrově.
Jinak naprostou povinností při návštěvě Lofot je zastávka v rybářské osadě Henningsvær, vzdálené asi třicet kilometrů od hřiště. Tyto “lofotské Benátky” se rozkládají na několika ostrůvcích, a přestože tu bydlí jen asi pět set obyvatel, je tam dost tradičních kaváren i restaurací.
( O sledování polární záře více zde: https://www.cksen.cz/blog/polarni-zare-zazitek-na-cely-zivot/ )
Připravil: Leoš Kopecký
