Více než dvě stě třicet kilometrů cyklostezek křižuje hlavní město Slovinska. Pro turisty se tak jízdní kolo stává hlavním dopravním prostředkem. V převážně rovinatém terénu vyráží jak za poznáním samotné Lublaně, tak i jejího okolí.
V roce 2006 Evropská komise vyhlásila Lublaň Evropským zeleným městem. Na toto ocenění je sídlo s více než dvě stě osmdesáti osmi tisíci obyvateli pyšné a pokračuje v nastoleném trendu. Uzavřelo centrum pro auta, rozšířilo pěší zóny a zřídilo alternativní způsoby dopravy.
Cestu každému tak bezplatně zkrátí Kavalír, vozítko na elektrický pohon nebo městská kola. Ta jsou umístěna v rámci městského systému BicikeLJ na padesáti samoobslužných stanovištích a lze si je půjčit zdarma. Bezplatná jízda vám vystačí na hodinu. Nicméně když kolo do této doby vrátíte do dalšího terminálu a počkáte pět minut, můžete opět volně jezdit další hodinu. Jedinou podmínkou je však registrovat se na webu do systému a zaplatit symbolický poplatek jedno euro.
Lublaň byla podle Kodaňského indexu (žebříček nejlepších měst světa pro cyklisty) zařazena v roce 2017 na osmé místo.
Na kole tak prozkoumáte nádherná díla slavného architekta Jože Plečnika, který z provinčního sídla vybudoval slovinskou metropoli. Vytvořil jedinečnou městskou architekturu a v ucelené koncepci realizoval třicet devět staveb (tržnice, schodiště, mosty, nábřeží, promenády, kostely, hřbitovní komplex, stadion a zdymadlo).
Architektura, parky, gastronomie
Trasa Plečnikova Lublaň vás podle plánku (vyzvedněte si jej v informačním centru) mimo jiné zavede k Žehličkovému domu, Centrální tržnici, Trojmostí, Ševcovskému mostu, Národní a univerzitní knihovně, až k Plečnikově domu v Trnově. Nenápadný příbytek, kde profesor lublaňské univerzity bydlel a pracoval, rozhodně stojí za návštěvu. Zachované interiéry (kuchyně, ložnice, koupelna, přijímací pokoj, ateliér a zimní zahrada) a mistrovy osobní věci vám přiblíží jeho zajímavý život.
Při toulkách Lublaní zaženete žízeň u jedné z třiceti fontán s pitnou vodou. Životodárná tekutina má ve slovinském hlavním městě vynikající pověst, bere se přímo z řeky. Tím, že je kvalitní, neprochází žádnými technologickými úpravami.
Až znovu naskočíte do sedla, pokračujte do Krakova. V nejstarším předměstí Lublaně vznikly v roce 1774 ojedinělé zeleninové zahrady poskytující místním obyvatelům čerstvou zeleninu. Pozemek o rozloze 1,8 hektaru je chráněn zákonem jako kulturní dědictví a společně s venkovským domy tvoří zajímavou tvář Lublaně. V Krakovu už budete jen kousek od krásného parku Tivoli, kde kromě bohaté zeleně roste i sto šedesát druhů růží.
Na tomto místě se pak rozhodnete, zda výlet prodloužíte do chráněného přírodního parku Rožnik nebo zvolíte návrat zpět do centra. Tam vás bude čekat zasloužený oběd ve Slovenske Hiše – Figovec. Jeden z nejstarších hostinců v Lublani, který připravoval jídlo pro vozky, vaří typické slovinské pokrmy. V menu by jste rozhodně neměli opominout leteči žganci (smažená kuřecí křídla a stehna), ričet (dušené maso se zeleninou a kroupami) nebo pražen krompir (zprudka opečené kousky brambor s cibulí).
S bílým míčkem po celý rok
Kromě cyklistů Lublaň vítá také příznivce golfu. Ti naleznou své zázemí v Diners CUBO ve Smledniku. Hrací plocha vzdálená jen patnáct minut jízdy autem leží v idylickém venkovském prostředí s výhledem na Alpy. Hřiště má osmnáct jamek, z nichž každá se váže k příběhu spojeném s místním prostředím a lidovými legendami.
Golfisté všech úrovní tak na šest tisíc metrů čtverečních velké ploše zažijí sportovní výkon i malou lekci historie. Díky perfektní kombinaci středomořského a alpského klimatu se jim to podaří tři sta šedesát pět dní v roce, protože areál je v provozu neustále.
Návštěva Lublaně je ideální na prodloužený víkend. Do města se „zelenou duší“ se dostanete z Prahy za pouhou hodinku prostřednictvím přímého leteckého spojení, které zajišťuje Adria Airways.
Text: Pavla Apostolaki
