Chcete-li spojit putování na kole s poznáním historie, jeďte po stopách první světové války, která v údolí Valle del Chiese zanechala bezpočet opevnění, zákopů a tunelů. Během šlapání do pedálů tak poznáte pozoruhodná místa a zajímavé lidské osudy.
Dnešní italská provincie Trentino byla až do roku 1918 součástí Rakousko-uherské monarchie. Část tehdejší hranice s Italským královstvím procházela Valle del Chiese, které se stalo součástí dramatu první světové války. Vzniklo zde mnoho pevností, díky nimž byl boj na rakousko – italské frontě označován jako poziční. Vojenské hřbitovy s vysokými počty padlých však svědčí o tom, že největšími obětmi byli samotní lidé. Což dokazuje i Cimitero Monumentale v Bondu, kde začnete svoji cestu. Zpočátku nenápadný hřbitov najdete vlevo u silnice (pojedete-li z Tione di Trento) na kraji obce. Vyjdete po mohutném vstupním schodišti a za ním objevíte místo s velmi působivou atmosférou.
Na hřbitově, který byl zřízen v roce 1916, leží přibližně sedm set vojáků rakousko-uherské armády. Padli v Giudicarie mezi řekami Chiese a Sarca. Jejich pozůstatky označují očíslované kameny a dřevěné kříže nesou na tabulkách jména mrtvých. Když si je pozorně prohlédnete, najdete na nich také česká příjmení Příhoda, Havel a Pokorný.
Celý výlet lze rovněž absolvovat na elektrickém kole od června do konce září. Půjčovnu, servis a dobíjecí stanici najdete v Consorzio Turistico v Tione di Trento či v Pro Loco v Roncone. Plně nabitá baterie vám vydrží na vzdálenost čtyřiceti až sedmdesáti kilometrů, podle toho, jaký stupeň asistence zvolíte.
Tichý svědek času
Až usednete znovu do sedel, projeďte vesnicí po silnici a napojte se na cyklostezku pro horská kola začínající v Pradibondu. Dovede vás až k obci Lardaro, v jejíž blízkosti leží Forte Larino. Pevnost „první generace“ nechal postavit císař František Josef I. po vyhlášení Italského království (1861), aby Rakousko zastavilo případný útok z jihu. Na skalnatém ostrohu ve výšce sedm set metrů nad mořem vznikla budova ve tvaru L obklopená vodním příkopem. Pevnost, jejíž střechu pokrývá zelená tráva, najdete ve výborném stavu.
Vejdete-li dovnitř, uvidíte strážní místnosti, kuchyň, jídelnu, ošetřovnu, místnosti pro tři důstojníky, ložnice pro sto dvacet dva mužů, sklady střelného prachu a střílny pro kanony a pušky. Aktivní boje však ve Forte Larinu během první světové války neproběhly. Pevnost sloužila jako sklad a v roce 1918 padla do rukou italské armády.
Mezi pevnostmi Forte Larino a Forte Corno narazíte na “Sentiero della Pace”, která vede bývalou přední bojovou linií. Cesta míru je označena symbolem holubice (bílá na dřevě, žlutá na skále) a zavede vás na zajímavá místa.
Česká děla v akci
To Forte Corno, které se tyčí nad Forte Larinem, mělo činorodější úděl. Za jeho poznáním pokračujte po cyklostezce a připravte se na pořádné stoupání do kopce. Útěchou vám budou kouzelné výhledy na modravé vrchy, na voňavé rozkvetlé louky a oku lahodící rustikální stavení, jež budete při výšlapu míjet. Forte Corno místy připomínající středověký hrad, v sobě ukrývá padesát tři místností v pěti patrech. Dokonce nechybí ani holubník, odkud inteligentní opeřenci nosili během první světové války zprávy do Trenta a zpět.
Posádka o dvě stě třiceti třech mužích se v pevnosti vybudované koncem devatenáctého století rozhodně nenudila. Obsluhovala bronzové kanony ze Škody Plzeň a kutala chodby vedoucí do hor. Jakmile válečný konflikt skončil, ztratilo Forte Corno svůj význam a proměnilo se v muniční sklad italského vojska.
Obě dvě pevnosti mají otevřeno v letní sezóně od deseti do šestnácti hodin. Prohlídky si ale raději rezervujte předem v turistickém informačním centru v Lardaru.
To nejlepší na konec
Po sportovním výkonu se pak odměňte v restauraci hotelu Aurora v Cimegu (cyklistická stezka vás tam spolehlivě zavede). Šéfkuchař dbá na místní tradice a vaří výtečné tradiční pokrmy. Energii vám znovu obnoví jemná zvěřina, sytá polenta Macafana a nadýchané tiramisu. Pokud se vám z příjemného a pohostinného prostředí nebude chtít, nic se neděje.
V hotelu Aurora můžete přespat, dát si saunu, vířivku, masáž a druhý den pokračovat v objevování nádherného údolí Valle del Chiese.
Text: Pavla Apostolaki
