Je to muž vpravdě skotsky renesanční. Miluje Skotsko, organizuje každoročně Skotské hry v létě na Sychrově – festival skotské kultury, hraje golf, při slavnostních chvílích chodí v kiltu, hraje na dudy a také rozumí whisky. Vlastní pražský Whisky and Kilt bar a zároveň působí jako whisky ambasador společnosti Rémy Cointreau.
- Na úvod vás vyzkouším. Co to je uisge beatha (yšge bea)?
Správně se vyslovuje „yške be-e“, to je galsky živá voda. A budete-li v severozápadní části Skotska, právě tak někdy řeknou whisce.
- Vy jste, pane Route, tak trochu „Skot“. Jak jste se k tomu všemu dostal – kdy to přišlo?
Pozor, já nejsem Skot, jsem Čech, který má rád Skotsko, to je rozdíl. A jak to začalo? Jako malý kluk jsem slyšel na festivalu ve Strakonicích zvuk skotských dud a hned jsem se do nich zamiloval. A začal se zajímat o Skotsko.
- Dnes na dudy umíte i hrát.
Od mala jsem hrál na všechny možné nástroje, ale nebyl tu nikdo, kdo by mne naučil na dudy. Měl jsem různé kapely a někdy v roce 1998 jsem zjistil, že moje zpěvačka Američanka má kolegu, který na skotské dudy hraje. Ten mi pak dal první lekce. Sešlo se nás nejdřív víc, nakonec jsme zůstali tři, kteří hrajeme dodnes. Byli jsme vůbec první skotští dudáci ve střední Evropě.
- Kde jste si na dudy všude zahrál?
Na hezkých místech, na různých festivalech, také na hradech v Edinburghu nebo Stirlingu.
- Co tedy bylo dřív? Dudy, kilt, whisky, golf?
Ono se složitě vysvětluje, co bylo dřív, jestli slepice, nebo vejce, zda dudy, whisky, golf… Jakmile propukla puberta, začal jsem chodit do knihovny a četl jsem různé knihy o Skotsku. A v 17 letech jsem si dokonce pořídil svůj první kilt.
- A co golf?
Ten se mi strašně líbí, ale také ho strašně hraju. Dlouho jsem na něj chodil jen s kamarády a nehrál, jen jsem jim delal caddieho. Líbí se mi procházky po skotských hrištích – linksech. Trvalo to tak dlouho, až mi kamarád dal jednou hole: Tady je máš a budeš hrát. A tak jsem začal asi před více než deseti lety hrát golf. Sice jsem nejhorší hráč golfu v ČR, ale baví mne to.
- Jak často do Skotska jezdíte?
Každý měsíc. Jednak za prací na služební cesty, ale i s kamarády na treky po skotské přírodě. Na treky a na cyklistiku je překrásným místem ostrov Skye. Je hodně členitý.
- Máte i sbírku whisky, je největší v Česku?
To si nemyslím, i když mám dohromady asi 4000 lahví. Ale třeba můj kamarád má více lahví té nejkvalitnejší whisky. Překrásnou sbírku, na kterou já nedosáhnu.
- Jak dlouho sbíráte?
Měl jsem štěstí, že jsem začal sbírat brzy v 90. letech, kdy whisky byla ještě relativně levná. Někdo se mně ptal, jak to začalo, a já mu řekl, že jsem stačil koupit víc, než jsem vypil. Mám kousky, které tenkrát stály pár korun a dnes jsou téměř nedostupné.
- K čemu je taková sbírka dobrá, kromě toho, že z ní můžete donekonečna pít?
Je to výborný investiční potenciál. I když já se investicí zabývám tak, že mám klienty, pro něž to dělám. Ale sám investor nejsem, jsem sběratel. Existují různé indexy, nejpoužívanější jsou indexy od Rare Whisky 101 – apex 100, 500 a 1000. A apex 100 má za rok 2017 meziroční nárůst 35,1 %, což jak sami uznáte, není zrovna málo. Problém je v tom, že musíte vědět, do čeho investovat, do které palírny, čím je která whisky zajímavá. Musíte se v tom orientovat. Něco kupujete přes společnosti, jež palírny vlastní, ale hlavně na aukcích.
- Jak poznám dobrou whisky?
Tak, že vám chutná. Pro mě neexistuje špatná a dobrá whisky, ale whisky, která mi chutná a která ne. Nebo ještě lépe, whisky, která mi chutná a která mi chutná méně.
- Proc whisky z různých míst chutná ruzně?
Udává se, že 60 až 80 % chuti dělá zrání v dubovém sudu (podle zákona musí skotská whisky zrát minimálně po dobu tří let jen v dubovém sudu o maximální velikosti 700 litrů). Sudy, kde byl původně bourbon, se vozí z Ameriky, sudy, kde bylo sherry, zase ze Španělska. Pak produkt ovlivňuje mikroklima, voda, suroviny, ale také různá tradice zpracovávání. Takže na ostrove Islay je whisky až kouřová, s výraznými fenoly, na sousedním ostrově Jura už má zemitější, orálnější charakter. V nížině – Lowlands – jsou whisky většinou lehčí. I když i zde existují výjimky.
- A jak je to s rozdílem mezi whisky a whiskey?
Zjednodušeně všechny whisky se odkazují ke skotskému původu, whiskey k irskému.
- Kolik toho můžu vypít? Kolik vypijí Skotové a kdy pijí?
Kolik snesete. Někdo snese skleničku, někdo dvě lahve. Whisky má výhodu, že to je čistý destilát, když jí vypijete víc, nemusíte se bát bolehlavu (i když bavíme se o rozumném pití, nikoliv bohapusté pijatice). Víte, kolik vypijí Skotové whisky? Jakékoli dané množství (úsměv). Ale nerad generalizuji. Dají si večer v baru, po golfu. Zajímavé je, že nejlépe chutná whisky ráno, v deset hodin. Bez legrace. Master blender chodí ochutnávat do skladu zásadně mezi 10:00 a 11:00. Je už po snídani, odpočatý, chuť nemá ničím poznamenanou, a proto nejlépe vnímá všechny nuance. To je optimální čas na degustaci. Večer už máte za sebou různé stresy, jste unaveni a sklenka whisky je spíše takový příjemný relax.
(redakčně kráceno, celý rozhovor najdete v tištěném magazínu)
Text: Petr Pravda
