Vrchol běžeckého lyžování přichází vždy první týden v březnu (letos to bude v neděli 4.3.). Čím je pro tenis finále Wimbledonu a pro americký fotbal Super Bowl, tím je pro běžkaře série závodů v okolí švédské Mory, která vrcholí největším a nejslavnějším světovým laufem, Vasovým během. Tisíce netrpělivých běžkařů žene po trati dlouhé devadesát kilometrů zástup fanoušků, kteří Vasaloppet vnímají nejen jako sportovní událost roku, ale často také jako národní svátek.
Když mladý severský šlechtic Gustav Ericsson Vasa utíkal nekonečnými zasněženými pláněmi před svými pronásledovateli z řad ozbrojenců krále Kristiána II., nemohl tušit, že ho o pět století později budou následovat desetitisíce nadšených sportovců z celého světa. Historie, na niž nejslavnější světový lauf odkazuje, se začala psát v roce 1520, kdy král Kalmarské unie, sdružující tehdejší švédské, norské a dánské království, sezval zástupce švédské šlechty do Stockholmu, kde měly být ukončeny narůstající vzájemné spory.
Řešení, známé později jako Stockholmské krveprolití, bylo vskutku razantní. Vasa si útěkem zachránil život, o který přišli mimo jiné oba jeho rodičové a další švédští aristokraté. Budoucí švédský král se vydal hledat pomoc na západě v norském království. Cestou se pokusil vyjednat podporu pro povstání proti vládci Kristiánovi v městečku Mora, kde byl nejprve odmítnut, ale když se místí dozvěděli, že se dánský vládce Kalmarské unie chystá zvýšit daně, vyslali za Vasou své nejlepší běžce na lyžích, kteří ho v Sälenu dostihli a informovali o vůli připojit se k rebelii.
Po vítězství nad Kristiánem II. byl Vasa korunován králem nezávislého švédského státu a Vasaloppet, nejslavnější dálkový běh, dodnes přímo odkazuje na tuto část historie kolébky běžeckého lyžování.
Za tři minuty jsou přihlášky fuč
Moderní Vasaloppet se běhá opačným směrem, se startem v Sälenu a cílem v Moře. V roce 1922 se do závodu, který měl připomenout slavnou pouť švédského krále, přihlásilo sto třicet šest závodníků, z nichž sto devatenáct skutečně odstartovalo a vítězem se stal teprve dvaadvacetiletý Ernst Alm v čase 7:32:49. Po takřka sto letech tato tradice neupadla, naopak se stala součástí švédské identity. Kapacita hlavního běhu je stanovena na 15 800 závodníků, pomyslné startovní pole se zaplní během tří minut po spuštění on-line rezervace.
Vasaloppet je součástí prestižní série Ski Classics, přidružené soutěže trvají celý týden před startem hlavního závodu a městečko Mora se na tu dobu promění ve světové centrum běžeckého lyžování se všemi největšími sponzory, sportovními celebritami a prezentací nejposlednějších novinek a vymožeností v oblasti běžkování. O prestiži Vasaloppetu svědčí i široká účast celebrit a představitelů veřejného života, od švédského krále Gustafa a jeho syna prince Philipa přes slavného hokejistu Forsberga až třeba po sestru vévodkyně Kate Pippu Middletonovou.
„Ve stopách našich otců k budoucím vítězstvím“, tak zní motto Vasova běhu, vepsané na bráně nad cílem závodu. Tradici Vasaloppetu je pro Švédy skutečně posvátná, a ke zrušení závodu tak nakonec nedošlo ani v roce 1986, kdy byl pouhé dva dny před startem zavražděn ministerský předseda Olof Palme. Deset tisíc závodníků tehdy projevilo úctu minutou ticha a závod mohl vypuknout. Vůle udržet tradici je nicméně v posledních letech čím dál nákladnější.
Po extrémně teplém ročníku 1990, kdy musel být závod pro nedostatek sněhu zrušen, mají Švédové v záloze ohromné množství umělého sněhu, kterým dokáží nepřízeň počasí překonat. Před čtyřmi lety byl Vasův běh zachráněn doslova na poslední chvíli, a to za pomoci helikoptér a množství další techniky, která pomohla rozmístit umělý sníh na extrémně dlouhou devadesátikilometrovou trať.
Dřina a borůvková polévka
Jaký je tedy vlastně samotný závod pro jeho účastníky? Především velice náročný. Zatímco nejrychlejší jezdci stráví na trati kolem čtyř hodin, většinu závodníků čeká dvounásobně dlouhý čas plný dřiny a tvrdé práce. Profil trati je nemilosrdný, po počátečním krátkém a prudkém stoupání se zvolna houpe kolem čtyř set výškových metrů do nekonečné dálky devadesáti kilometrů. Z kopce se prakticky nesvezete, každý metr si musí člověk vybojovat sám. Zásadní význam má samozřejmě také počasí, v roce 1987 se závodníci vydali na trať při vražených dvaceti dvou stupních mrazu.
Vasaloppet je největším a nejslavnějším laufem na světě, pokud milujete běžecké lyžování, měli byste se ho alespoň jednou za život zúčastnit.
Dalekou trať Vasaloppetu lemují nejen fanoušci, kteří tuto událost často využívají k rodinnému pikniku na sněhu, ale také občerstvovací stanice s tradiční borůvkovou polévkou, jež dodává závodníkům síly a barví jejich brady a dresy domodra. Závěr závodu je pro mnohé euforický, neboť se vine uličkami Mory, kde diváci a živá hudba vytváří tu nejlepší atmosféru. Na vítěze čeká dívka v tradičním kroji, která mu ještě v cílové rovince věší vítězný věnec na krk. Ti nejpomalejší jsou naopak hnáni představou obávaného lana, které průběžně uzavírá trať na sedmi záchytných bodech, a některým tak znemožňuje lauf dokončit.
Karnevalová atmosféra láká každý rok desetitisíce závodníků i diváků z celého světa. Výraznou stopu zanechali v Moře také čeští běžci – Stanislav Řezáč stanul celkem pětkrát na stupních vítězů, v roce 2012 mu třetí místo pomohlo i k českému titulu Krále bílé stopy. Kateřina Smutná dokonce nejslavnější světový lauf před dvěma lety vyhrála, ačkoliv v barvách rakouské reprezentace.
